Hook 12-11-13

Velkej Taťka Miuoš vnesl jasno do fám ohledně jeho rozsekanýho kolena, tedy nebylo to tak, že by hravý retrívr Darcy smotal koberec a nastražil ho svýmu pánovi do cesty a Miuoš zakop a udělal kolenem ďolík ve zdi, jelikož Darcy Miuoše miluje a nikdy by mu neublížil, ale skutečnost je taková, že Miuoš nabral kolenem skříň, velkou dubovou zámeckou skříň, ve které má lahve a možná jo, možná ho Darcy malinko přistrčil, dyť je to hravej čipera, možná se i rozběh, na plný pecky a s jazykem u země. možná to rval až parkety lítaly, možná letěl jak střela, nelítostnej, nenávistnej a neodpouštějící a odrazil se a skočil Miuošovi na záda a Miuoš to nakouřil do dubovejch fošen jak hráč americkýho fotbalu, ale jinak samozřejmě o nic nešlo a čet sem děsně poučnej rozhovor s panem doktorem Frejem, kterej je přes biologický hodiny a on mimo jiné povidal, že na podzim, jak sou deště a plískanice a nečas a slota, tedy jak je hnusně, tak že lidi maj depese a splíny a sou celkově zachmuření, nicméně že tomuto se dá celkem úspěšně bránit, tedy že stačí dbát na to, abychom spali s hlavou na východ, případně na jih, a pokud nemáme tu možnost, tak alespoň na západ či sever, a pokud nám ani toto nevychází, tak abysme v každém případě dbali, abychom spali s hlavou a tomuto názoru je ve znamenité opozici pan docent Smělý, který místo toho, abychom před spaním marnili čas s buzolou, doporučuje těsně před usnutím dvě lžičky medu, do podpaždí, což prý spolehlivě odvede myšlenky od všeho, co nám doposud připadalo důležité a já sice nejsem v tomto vzdělán, nicméně si myslím, že to oba páni zbytečně komplikujou, jelikož co vím, tak když si před spaním dáte kvalitního jointa, usnete a je vám u prdele, jestli vám hlava visí z postele a nějaký světový strany vůbec neřešíte, protože po kvalitním jointu jste vy sami jedna velká světová strana a prostě si myslím, že je lepší nedělat z ničeho vědu, vše brát jednoduše a nekomplikovat si život, protože na komplikování života jsou tu jiní kadeti a jistě víte, že na lince metra A vyjel v sobotu seznamovací vagón a já sem se zúčastnil, protože sem si říkal, logicky, že když do takovýho vagónu vleze nějaká modelína, tak to musí bejt holka odolná, zvláštní, jiná, s jinejma měřítkama a nárokama, jelikož vagón metra pojmutej, jak jeden maník poněkud expresivně utrousil, pojmutej coby kurvinec, musí přitahovat pouze a jen dívky jedinečné a abych to moc neokecával, prostě sem si říkal, že pokud tam nějaká bude, tak že by mohla mít slabost pro Frankensteiny, a tak sem se učesal na pěšinku a zaplet si dvoupatrovej cop a v ruce sem držel Nerudovy Písně kosmické a na zádech pověšený ukulele a urvanej pravej rukáv, aby byla vidět kérka a tričko s nápisem „E=mc2, pičo“ a kalhoty s potiskem surfujících afroameričanů a obutý steelky a za uchem smotanýho jointa a prostě vystajlovanej a všechno trendy a sice jo, děvčata tam byla, akorát že asi měly jinou představu vo partnerovi a jedinej, s kým jsem se seznámil byl revizor a vyměnili sme si adresy, tedy se zase budu muset přestěhovat a sice jo, dopad sem zasejc jak sedláci v městě nad Cidlinou, nic se neděje, sem zvyklej, co taky se mnou, dyť ani na to ukulele neumím, nicméně si myslím, že takovýhle akce maj smysl, že těch vagónů by mělo bejt víc, že by měly jezdit častěji, protože sice já to mám rozdaný tak, že po mně jdou akorát ti revizoři, ale nepochybuji o tom, že souměrní, distingovaní, uhlazení, nagelovaní a nezapáchající chlapci by mohli mít šanci nejen u revizorů, ale ti nejlepší i u revizorek. Tak.
Tačvúd s Gekonem mne ráno prosili, ať si zruším pěšinku. Mno, vyhovím. Kdo se taky má s těmahle složitejma účesama obden matlat.
Dnes bude zdánlivě slunečno. Je to jen šálení. Nemylte se. Zima klepe na dveře. Bejt váma, tak zamknu.
To je vše.