Tak někdy…

Tak někdy na podzim

Začnou stromy oděné do cárů ranních mlh

Zívat letní únavou pod peřinou barevného listí

Tak někdy na podzim

Hřeje zubaté slunce vysoko na obloze

Jak pečený brambor vytažený z popela

V děravé kapse ještě chvíli

Tak někdy na podzim

Padají do trávy ořechy pukající zlostí

Že se podzimu i zimě vysmívají v sadech

Krásné jonatány

Ukrývající v sobě žhavé letní polibky od slunce

Na později

Tak někdy na podzim

Pouťoví střelci plánují u kola štěstí

S kytkou papírových růží

Jak obléknou zelené kamizolky

Zahodí diabolky

A ostrými vypráší zajícům kožíšky

Tak někdy na podzim

Déšť tříští zrcadlo rybníka

Kde jsme se nakláněli

Na střepy střípky vzpomínek bodajících u srdce

Za letní láskou

Tak někdy na podzim

Rybáři v houfu mlčky prohlíží rybníky

Očima děravých sítí

Tleskají tyčemi o hladinu

Baculatým šupinatým vánočním manekýnům

A smrčci malincí už nedočkavě protahují větvičky

K Vánocům