Nerozumíme kráse
a běžně myslívá se,
jak šeredné je prase,
a my zas překrásní.
Že bývá umazané,
hned každý říká: Ba ne,
ten tvor se nedostane
jaktěživ do básní.
Ten omyl přímo bují.
Já však si představuji
básníka v temné sluji,
jak sedí, hloubá, sní –
a Múza ve své pýše
snáší se k němu z výše
a diktuje s tiše
sto krásných klobásní.
(z knihy Písničky bez muziky)
Chybí už jen vůně těch klobásní