Jiří Žáček: Vesnická zabijačka

Za provaz na krku ho vlečou na popravu,
ještě se vzpírá, ještě naříká,
sám proti všem, sám obklíčený v davu,
až všecko ukončí nůž v ruce řezníka.

Kouří se z masa, z cigaret a z grogu,
z chalupy řinčí kastroly a smích.
Není-li prase hodno nekrologu,
proč sněží peří z křídel andělských?

Řezník si dýchá do dlaní: je leden.
Pes brousí kolem, žebrá o kližku.
Silnější přežijí – a slabší bude sněden.
Tak jako v džungli, svatý Františku.

(ze sbírky České moře)