Literární web Sůvička
Jednoho dne se vrátíme
Viviana Mori
Chci s dechem stačit tam,
kde na tvé pouti
svítá nebe,
kde místo střelby
splétáš mi cop
a šeptáš něžně:
„Moje malá sedmikrásko,
srdce jsi mi neukradla,
vždyť já ti ho dal.“
Chci tančit lehce tam,
kde tráva šimrá na duši,
a nutí k úsměvu i černé perly.
Pohladíš mne,
a já vstanu,
Řekneš: "Neodejdu,
byť fronta volá, nepovolím."
Dýchá se mi lépe.
–
Chci vidět jiskru tam,
kde vyrostlo pár jehličnanů.
Po stinném klínu
jemně voní
a vedle socha,
křemen solí
orosen je čekáním.
Já tu stojím.
Mlčky volám:
Kéž bezedné jsou tvé břehy.
Zařazeno v kategorii Poezie
Počet komentářů na “Jednoho dne se vrátíme” - 1
Eva (28. 12. 2013 (20:26))
skvělé...křehká a citlivá lyrika dokáže vyjádřit mnohem více než plamenné moralizující projevy...a bez zbytečného patosu...