Jednoho dne se vrátíme

Chci s dechem stačit tam,
kde na tvé pouti

svítá nebe,

kde místo střelby
splétáš mi cop
a šeptáš něžně:
„Moje malá sedmikrásko,
srdce jsi mi neukradla,
vždyť já ti ho dal.“

Chci tančit lehce tam,
kde tráva šimrá na duši,
a nutí k úsměvu i černé perly.

Pohladíš mne,
a já vstanu,
Řekneš: "Neodejdu,
byť fronta volá, nepovolím."

Dýchá se mi lépe.

–

Chci vidět jiskru tam,
kde vyrostlo pár jehličnanů.
Po stinném klínu
jemně voní

a vedle socha,
křemen solí
orosen je čekáním.

Já tu stojím.

Mlčky volám:

Kéž bezedné jsou tvé břehy.