Hook 01_01_14

„COGITATIONES ENIM EBRIUS MMXIV“

S trochou shovívavosti by šel dnešní titulek přeložit jako „Opilé zamyšlení pro rok 2014“. Myslím, že není špatné se zamyslet, a pokud se navíc zamýšlíme opile, tedy s jistým nonšalantním nadhledem, nemůžeme dopadnout špatně.
Většinou.
Co nás tedy čeká v novém roce. Především je třeba si uvědomit, že trvá konstelace z loňska, tedy že trvá kvadratura mezi Uranem v Beranu a Plutem v Kozorohu.
Jedná se o velice tvrdou vazbu, která sama o sobě rozpláče mnohé. V únoru tuto konstelaci ještě doplní Jupiter a v dubnu se disharmonicky připojí Mars.
Vytvoří se tak zvaný Velký kříž, po jehož hranách budou probíhat politické bouře, přírodní katastrofy a jako vedlejší produkt se přestanou dařit odpichy vysokých pecí.
Z tohoto pohledu je zřejmé, bratři a sestry, že pokud kdy existoval nějakej posranej měsíc, tak to je duben 2014.
Jeden podolský mudřec, poslední to žijící vorař, mi při druhé lahvi absinthu pod stolem, pod vlivem a pod rouškou tajemství prozradil, že duben budou ozařovat samovolně vznícené skládky tříděného odpadu, kolabující fejsíček naplní psychiatrické léčebny a Taťka Miuoš že ulehne v lánské oboře mezi daňky zabalen do shrnutého koberce.
Jako vedlejší produkt ovládne Anarchie policejní služebny a Chaos udělá pořádek v protidrogovým, tedy přinutí příslušné příslušníky vrátit květináče a hlínu a nasměruje je na hektarová logistická centra v průmyslovgých zónách, z nichž se distribuuje každá myslitelná tvrdá droga po celém Schengenském prostoru.
(Jsou to ta logistická centra, z kterých jsou i Kolumbijci u vytržení, která prosperují díky investičním pobídkám, daňovým prázdninám a právu na soukromý a svobodný obchod.)
My od Hooka se tohoto nebojíme, ale sme opatrní. Tedy dubnovou neckyádu přesouváme na léto, kdy je dole v Botiči vody pod kolena, takže nehrozí, že by se necky usedlé na dno hnuly. Kamkoliv.
Je to jak když někdy v noci, v létě, za bouřky, při cestě domů, poskakuji jak rozverný kozlík Matěj a občas si ustelu v louži. Jeden je v ten moment obklopen živlem, ale furt tak nějak v bezpečí. Jestli mi rozumíte.
Jinak tento rok sem já osobně zahájil tím, že sem sehnal skleněný stovkový žárovky, který sem namontoval místo všech bludiček, co vám během pětiletky přivoděj šeroslepost.
Třeba v jídelně teď vidím na talíř a nemusím řízek nahmatávat.
Mám ještě slíbenej od jednoho pašeráka z Pomezních bud skleněnej lékařskej teploměr.
Přivez sem si taky od našich hromadu sklenic, který sou polepený štítkama. Je na nich třeba „Jahodová marmeláda“, je to z jahod a ať se všichni poserou. V Bruselu.
No, já sice vím, že se neposerou, ale já prostě chci, aby se některý věci neměnily jen proto, že to rozhod nějakej vymytej mozek.
Džesika od Hooka mi poklepal na rameno a řek, že si toho cení.
Sem mu řek, že je vůl.
Sme kámoši.
Mno, tak zas píšu o píčovinách.
Nějak bych to měl shrnout. Uffff. To bude nesnadný.
Možná takhle:
„Tento rok, rok 2014, bude těžkej. Bude blbej a bude hnusnej. Ale bude těžkej a blbej a hnusnej jen pro ty, co si tohle nechaj vnutit. Ten, kdo si pojede po svym, kdo si třeba na čtení svítí ne tím, co mu nějakej sráč poručil, ale tím, co si sám zvolil, tak ten bude mít tenhle rok docela na pohodu. Sem o tom přesvědčenej nejen já, ale my všichni od Hooka. Tak.“
Užijte si to. Máme před sebou dvanáct měsíců. Prořvat v koutě je umí každej šampón. Což my nejsme. Aspoň doufám.