Literární web Sůvička

Už to nejsem já

Viviana Mori

Za vzoru mého mládí

/šepot cirkulárek

a dlouhé nohy
když musíš chodit po krovu/

hledám svou říši

tichost mne mění
na znovu černobílou
paní

a matka
když se otce ptala

nezlobíš se za to
na ní?

Řekl:

vždyť ale nevíme
kdo v dceřiných botách
dnes chodí

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Už to nejsem já” - 1

Eva   (13. 1. 2014 (19:30))

A pravděpodobně ani dcera neví, jaké boty nosí ti, co chodili po krovu. Je to hodně mnohoznačné a lze si to vykládat více způsoby. Tedy aspoň pro mě. v každém případě osloví. Napsala bych na ni.