Literární web Sůvička

Hook 20-01-14


skraloup13

Tak sem si přečet takovej odbornej článek jednoho právníka, kterej objasňoval, co všechno exekutor smí a co nesmí a jak sem z toho pochopil, tak exekutor nesmí na papaláše, ale jinak může všechno, tedy může vstupovat kamkoliv, všechno prošmejdit jak kanální krysa a může do jakýhokoliv bytu a domu, prostě není omezenej ničím, akorát že na ty papaláše spíš ne, by se mohli nasrat a tohle svobodný zbojnický povolání zatrhnout a jako dobrý, se nic neděje, jeden se nenudí, národ ve střehu, aspoň neztloustnem, nezpohodlníme a nezparchantíme, furt budem bystří a nabuzení mladí muži a ženy a možná jen, co se mi líbilo moc, tak že exekutor může zabavit i luxusní věci, věci, co najdete zobrazený pouze v těch nejvytuněnějších magazínech, který se prodávaj akorát v Pařížský ulici, jak tam sou ty kvelby, kde maj vystavený tři píčoviny a u toho cenu, za kterou by se dal postavit další špitál v Lambaréne, tedy ony věci luxusní sou třeba postel, lednice, pračka, ždímačka, odsavač par, žehlička, žehlicí prkno a pod. a tohle mě malinko zarazilo, jelikož sem žil v domění, že toto sou věci, co má víc lidí, než jen novodobí nomenklaturní kádři, co sami sobě ukazují kudy, holt asi na tom nejsme tak dobře, jak se nám snažej namluvit kucka ze Sněmovní a já se ptal kámoše, na čem v noci spí a von mi řek, že je mi po tom hovno, s kterou teď je a ať nejsem drzej a z toho sem usoudil, logicky, že asi postel nemá, že má asi jen nějakou matraci, proleželou a jasně, nic moc téma, prostě je luxus mít postel, tyhle věci by neměly bejt mezi lidma, plebs by měl místo ležení budovat šťastný zítřky pro ty nahoře, jelikož jak sem čet zase jinde, v jakémsi filosofické traktátu, kterej sepsal anarchysta Polevoj, když ti nahoře budou mít zajištěny rozesmáté šťastné zítřky, budou mít ti dole šanci, že budou mít průměrně smutnej včerejšek, což je dialektika sice neúprosná, ale pravdivá, nač si mazat cokoliv kolem čehokoliv a budou se rušit venkovský pošty, protože to je taky luxus velkej, mít poštu někde, kde ani lidi nechoděj volit, protože sou hlady zesláblí a sice jo, kdysi to tak fungovalo, pošty byly všude, dokonce i měly otevřeno, jenže je potřeba si uvědomit, že to bylo ještě před Velkým třeskem, než sme začli hloubit Blanku, než sme rozdali všechno, co fungovalo, než sme rozprodali státní a obecní majetek, než sme strženej peníz rozdělili mezi ty, co uměj žít a prostě holt teď prachy nejsou, přišly hubený léta, ale ať se nikdo neopováží říkat, že to bylo před revolucí lepší, že třeba tehdy člověk exekutora nepotkal, jak byl rok dlouhej, protože tohle je uvažování scestný, protože sice jo, není dnes vše ideální, jeden den se hřeješ u radiátoru, druhej den ležíš v parku přitulenej k moruši, jasně, sou nezaměstnaní, sou žebráci, sou bezdomovci, ale taky sou spokojení manažeři, bankéři, kapitáni průmyslu a solární uhlobaroni, tedy nejsou jen ti, co sou v prdeli, ale sou i ti, co se maj a tak to prostě v přírodě funguje, vše je vyvážené, jin a jang, pink a ponk a já osobně sem rád, že to tak je, jelikož vždycky, když ryju držkou v zemi, když se potácím neukotven zhulenej po Synkáči, když nemám ani kačku a před sebou vyhlídky neradostný, sem vlastně šťastnej, protože si uvědomuju, že díky tomu, že sem v prdeli, se někdo v ten samej čas válí na Maledivách a tohle by si podle mě měl uvědomit každej, tedy že to, že ste v hajzlu není jen tak, že to má svůj hlubokej důvod, smysl a účel, protože díky tomu, že ste v prdeli, může bejt někdo jinej vysmátej a šťastnej a když vám tohle docvakne, tak si to možná, bratři a sestry, ani nebudete chtít hodit.
Tak.
Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, jak sme na tom. Řek sem jim, že jelikož na Maledivách nejsme, tak sme v té druhé úvrati. Byli smutní.
Dnes bude pod mrakem, bude mrholit, teploty budou dramaticky padat k nule. Zima jak má být.
To je vše.

Zařazeno v kategorii Četba na pokračování


Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a