Literární web Sůvička

Být

Tudy

Být tak poutníkem,

Co bloumá eóny věků

Ne věčným židem,

Bludným Holanďanem,

Ahasverem

Zmítaným city

Ale jen poutníkem

Bez emocí

Pozorovatelem

Co pluje časem

Sleduje, vnímá

A přesto nezmítán pocity

Prostoupen klidem

Vnímá události dějů

Netknutý událostmi

Jejich důsledky a příčinami.

Být svobodný

V plynoucím toku času (10.3.2014)

 

Zařazeno v kategorii Poezie, Výtvarno, foto

Počet komentářů na “Být” - 6

Tudy   (13. 3. 2014 (14:34))

Spíš jsem se pozoroval zvrchu, bez pocitu tíže těla a bez jakýchkoliv emocí, pro mne to byl nádherný a osvobozující pocit. Jenže se mi narodilo mé první dítě a to jednoho vrátí zpět.od té doby tomu říkám "blahý, bezpřehý pocit nebytí".  


Eva   (12. 3. 2014 (22:58))

Tak nevím, jestli bych to chtěla zažít. Není to něco, jako když sedíš na židli a vidíš sama sebe od stropu?


Ajaja   (12. 3. 2014 (21:24))

Verše vtahují stejně jako foto, chvíli jsem se zakoukala a zatočila se mi hlava (Y)


Tudy   (11. 3. 2014 (22:28))

Díky. Jednou jsem ten stav bez citů zažila, ale to jsem byla v bezvědomí a oživována.Byl to pocit naprosté všeho oproštěné svobody.


Eva   (11. 3. 2014 (12:55))

Ta fotka sedí.


Eva   (11. 3. 2014 (12:55))

Jo, to už je poutník z jiné dimenze. My pozemšťané neumíme být nezmítaní city.