Hook 11-03-14

Z ministerstva dopravy vyhučel nějakej pan Libiger, nenápadnej týpek, kterej na poloviční úvazek, tedy za dvaatřicet litrů, měl hasit průsery s nevyčerpanejma miliardama z evropskejch dotací, tedy přeloženo do češtiny, měl údajně dát dopořádku to, co jiní osvícení vedoucí idioti pojebali a jen malá odbočka, já mu ty prachy nezávidím, chraň Bůh a myslím, že stejně tak by mu je neměla závidět třeba matka samoživitelka, co uklízí na poloviční úvazek za osminovou částku, aby nezdechla s malým hlady, jelikož je třeba si uvědomit, že starat se o dítě a zachraňovat nějakým debilem málem projebaný miliardy jsou dvě neporovnatelný záležitosti, jelikož každej soudnej musí uznat, že dětí je mnohem víc, než milard určenejch k zachránění, tedy děti byly, jsou a budou, zatímco tyhlety balíky bankocentlí by se mohli ztratit do kapes jinejch, než těch povolanejch a tedy je tuto činnost nutno náležitě honorovat a jasně, jsem zase děsně nekorektní, nicméně mne tohle lehce sere a von ten pan Libiger donedávna řídil firmu Allowance, která městům a obcím zajišťovala výběrová řízení na klíč a říkali mu „Král losovaček“ a ty losovačky už snad skončily, jelikož Nejvyšší správní soud usoudil, že je to neuvěřitelný svinstvo a já když si o tom čet, co to vlastně je, tak sem fakt myslel, že čtu scénář k steampunkovýmu filmu Svět zítřka, kde roboti chodili sem a tam a stroje parní a jiný a všechno to bylo takový neskutečný a snový a technický a zhulený a prostě děsnej vjemovej guláš a ty losovačky, abych byl konkrétní, tam šlo o to, že se přihlásilo dvacet firem, že třeba v obci vykopou znamenitou žumpu a vylosovalo se pět, které potom dávaly nabídky a přísahám, že sem to takhle čet, že tohle se fakt v jednadvacátým století dělo a probíhalo to jak ty nejlepší scény od Ed Wooda, tedy vyzdobil se kulturák puškvorcem a divoce rostoucí mátou a všichni vymódění, jak kdyby měli lehnout do rakve a přijel jakýsi pan Čimelický, kterého si pan Libiger na tyto seance najímal, s uhrančivým pohledem, bledou tváří a rty sevřenými do tenkej linky a za bezdechého přihlížení kolemstojících vyndal krabičku černou jak peklo a ta krabička měla tři knoflíky a displej a všichni vydechli úžasem a pozorovali vyhublého pana Čimelického a pan Čimelický pohladil ony tři knoflíky a displej se rozzářil a přítomní bázlivě o krok poodstoupili, jelikož na displeji se objevilo Sarumanovo oko a pan Čimelický strnul a zašeptal „máte vsazeno?“ a dav zašuměl, že ano a vše vrcholilo a Malé televizní sázení reinkarnováno a Mates je tady, matko a pan Čimelický zmáčkl čudl a bingo a Loreta se rozcinkala a někdo plakal a jiný se smál a pan Čimelický se uklonil a pak byla tombola a volná zábava a ti, co nebyli vylosováni, jelikož se s nikým neznali, se ptali pana Čimelického, jestli by se mohli dozvědět, jak ona krabička funguje a pan Čimelický vrtěl hlavou, že ne, jelikož to neví ani on sám a jediné, co může prozradit je to, že mu před lety, za úplňku, zaklepal v noci na dveře promoklý neznámý chlapec, onu krabičku mu podal a beze slov odešel a od té doby pan Čimelický dělá losovačky, protože Osud a zmoklý chlapec to tak chtěli a já nějak nepobírám, co je na tomhle výhodnýho, tedy když pominu to, že se úředníci nemusej probírat tolika nabídkama a můžou víc času trávit surfováním na netu, nicméně obecně ten, kdo tohle vymyslel, je fakt dokonalej dada týpek a já jsem rád, moc rád, že díky těmto mozkům se neustále víc a víc přibližujem k branám mého oblíbeného a vzývaného Chaosu. Tak.
Tačvúd s Gekonem se mě ptali, co je to Mates. Sem jim řek, že to je staročeskej název pro losovačku. Koukali divně.
Dnes bude hezky. Myslím, že ani nebude chcát. To je vše.