Hook 06-05-14


6. května 2014, autor skraloup13,



Četl jsem fajnovej článek, že stát vyléčil tisíce těžkých invalidů, tedy že je osvícení posudkoví lékaři přeřadili z třetí, nejtěžší skupiny do skupiny druhé až první, protože jak řekl jeden znamenitý posudkový lékař pan doktor Boháč, někteří kvadruplegici jsou mnohem čipernější než on sám a dokáží třeba upadnout takovým fofrem, že on by nikdy tak rychle neupad a taky je nutný si uvědomit, že stát tímto děsně moc ušetří a navíc ušetří na těch, co těžko budou protestovat, jelikož budou mít co dělat sami se sebou, tedy budou se vyrovnávat s tím, že Ježíš je z5 a vyléčil malomocné a na nějaké kvadruplegidní kverulanství jim nezbyde elán a pak taky pan doktor Boháč dal do placu jednu osvícenskou myšlenku, tedy že oni, posudkoví lékaři, se zabývají prognózama a ne aktuálním stavem pacienta, tedy že sice ano, člověk může bejt momentálně slepej, hluchej, němej, bez ruk a bez noh, duševně ochablej a celkově sešlej, nicméně klidně, fakt klidně může přijít zázrak a všechno doroste a zrak a sluch a řeč se vrátí a o tom to je, vidět to optimisticky, tedy že spešl pan doktor Boháč nikoho za svůj pohnutý posudkový život nezařadil ani do té nejlehčí skupiny, protože proč lidi stresovat tím, že jsou mrzáci, je potřeba jim nalejt optimismus a víru v lepší zítřky a podporovat v nich nadšení a entuziasmus a radost ze života a všechno a pak se na následném rautu pan posudkový statečný doktor pan Boháč mimo záznam svěřil, že všechno je to jen hra ve hře her, jejichž pravidla rozhodně neurčuje sapiens homo, protože on a několik zasvěcenců viděli trojdílný dokument s přízračným názvem Matrix a tedy že on ví, že vše kolem nás je virtuální realita, plná lstivých agentů Smithů a jedniček a nul a všeho a on sám prý nejen že se letmo sešel s Trinity, ale i hovořil s Nýjem, co se jmenuje občanským jménem Neo a ten mu řek, že Stroje připravují útok a budem v prdeli a já tomuhle už moc nerozumím, lehce mi to přijde zcestné, zhulené a vypité, nicméně možná na tom něco bude, protože když se jeden rozhlídne kolem sebe, má občas furt pocit, že my všichni statujem v jakejsi zasranej počítačovej hře, v jakejsi nevychytanej beta verzi, nelogickej, zasekávající se, vyžadující permanentní restart, prostě ve hře odfláklej a celkově na hovno a další titulek hned vedle hlásá, že se pokračuje v projektu Opencard, tedy v projektu plastovejch kartiček sloužících jako šikovná špachtle na kytování auta a já si lusknul prsty a usmál se, protože dokonalejší příklad, důkaz či potvrzení toho, že nejsme v normálním světě, ale ve světě vyšinutém, zborceném, pokrouceném a celkově zhuleném, nenajdete a pokud tedy je vše tak, jak si spolu s panem posudkovým Boháčem myslím, tedy že vše kolem je virtuální svět a ten reálnej že jsou kóje, kde ležíme v kómatu a sloužíme jako baterie, tak ať si přeřazujou koho chtěj kam chtěj, protože nakonec se všichni stejně rozsypem a jako zástup nesvéprávných jedniček a nul spadneme do koše, ten bude následně vysypán a šlus, konec, vymalováno, jdeme do vyššího levelu a ti, co s námi hrají, třeba usoudí, že lidskej rasy už maj plný zuby, zvolej si jako novej národ Klingony a budem v prdeli definitivně a tohle když vám docvakne, tak se musíte buď regulérně definitivně zbláznit, anebo naskočit na permanentní mejdlo a fakovat vše kolem. Bé je správně. Tak.
Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, v kterej že jsem skupině. Sem jim řek, že v první, protože ztráta mozku není nic, co by mne v dnešní společnosti nějak výrazně hendikepovalo. Docela koukali.
Dnes bude prima. Možná i bude chcát. Ale jen trošku.
To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička