Josef Jonáš, Jiří Kuchař: Tak chutná štěstí

Vaření bez použití rafinovaného cukru. Pro mě to je opravdu výzva. Nějakou dobu už bez rafinovaného cukru úspěšně funguji, ale nepřejte si vidět spotřebu cukru hnědého a vlastně s těmi průmyslově schovanými cukry v limonádách a čokoládách a tak dáááále, to je rozhodně na štíru. Ale co budeme povídat, bílý cukr a už vůbec ne ve výrobcích z továren, není pro tělo nic dobrého.

A i když budeme pokrytečtí převelice, dříve či později na sobě zpozorujeme nepěknou celulitidu, výkyvy nálad, divná kila nahoře, zvláštní slabost na těle i na duchu a takovéto celkové rozladění. Cukr může být snadno viníkem, jak napsali oba tito autoři, Josef Jonáš a Jiří Kuchař ve své předchozí knize Zdraví v ohrožení.

Její obsah velmi stručně, pochopitelně a strhujícím způsobem opakují v úvodu této knihy v několika málo stránkách. Opravdu tady není času nazbyt a receptů je přichystáno tolik, že budeme mít celý rok co vařit. A hlavně… Je to knížka s krásnou vůní vzpomínky na něčí babičku, která byla excelentní bezcukrová kuchařka a knížka, o které si právem autoři myslí, že může pro jistý typ lidí být inspirující kráskou.

Ano, to je.

To může. Drtivá většina receptů mne totiž nejen nadchla svou poměrně snadnou přípravou, ale také tou vzrušující chutí „a co kdybych tohle vyměnila za tohle,…a co kdybych to zkusila, ale jako základní ingredienci použila něco jiného?“ a náhle tu je nápadů na celoroční snídaně, večeře i obědy. A hlavně svačinky.

No tak třeba taková studená melounovojahodová polévka je aktuální právě v těchto dnech, ale koho by napadlo do ní přidat suché cherry, trošku chilli papričky a ještě přisladit medem. Ostatně, když už jsme u těch sladidel, v této knize jsou vlastně používána jen některá.

Je jich pět.

Demerara (hustý cukerný sirup podobný melase, u nás lze použít i cukry typu muscovado, hutné těžké hnědé cukry)

Med

Melasa

Stévie (ideálně doma dělaný prášek ze sušených listů)

Sušené ovoce

Ostatně, kdo někdy okusil cukroví omylem přeslazené rozinkami, dá mi za pravdu, že sušeným ovocem se dá osladit naprosto cokoliv.

Při výběru sladidel si dejte pozor na to, aby sušené ovoce nebylo sířené, aby se síra pokud možno vyhnula také melase a med? Ten je nejlepší od včelařů.

Osobně jsem byla velice zvědavá na dvě věci:

Spojení masa a sladkého – to od jisté doby miluji, ve chvíli, kdy jsem zjistila, že existuje i něco jiného než broskev na kuřecím řízku. A tahle kuchařka se v tomto tématu přímo vyžívá! Navíc tu je několikrát i luxusní spojení sektu a dobrého vína s ovocem nebo naopak něčím slaným. A nasládlým kuřecím prsíčkům v černém pivě odolat nelze.

Spojení melasy a čehokoliv – výrazná kávová chuť a vůně melasy pro mne je něčím neodolatelným v horkém mléce. Ale někam jinam jsem ještě neměla odvahu ji použít. Takže co?

Jasně! Jak jinak: PERNÍK s melasou! Ovšem při pročítání dalších receptů bych se nebála tuhle intenzivní černou kávovou chuť kombinovat třeba se štrúdlem nebo s míchanými studenými nápoji, nebo takové švestkové smoothie! V knize je třeba recept na meruňkovou zmrzlinu s melasou:

„300 g  tvarohu, 200 g zralých meruněk, 3 čajové lžičky melasy, 1 malá chilli paprička

Do šlehací mísy k tvarohu přidáme melasu, 1-2 polévkové lžíce vody a rozšleháme. Vhodíme přepůlené, vypeckované meruňky, nasekanou papričku zbavenou semínek a rozmixujeme. Dáme do misky a necháme zamrazit. Podáváme ozdobené hoblinkami z 80% čokolády.“

No…takže kombinace meruněk a melasy? Vskutku vzrušující… A ona melasa je tady i s masem…

Rozhodně slibuji, že k této knize se ještě vrátíme a něco dobrého, dobroučkého a vzrušujícího si z ní uvaříme. Je jen málo kuchařek, kde se dá říci, co recept, to perla. TADY ANO!

Asi taky vyzpovídám autory… jak to tak vidím.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2014, www.eminent.cz