Literární web Sůvička

O touze a strachu

debbi

 

Dík za to, lásko, že jsi živá,

že tě smím líbat na ústa.

Že to Bůh vidí? Ať se dívá,

jak ve mně touha narůstá.

A když tě vezmu do náruče,

když vidím ve tvých očích žár,

když slyším, jak ti srdce tluče,

jak by mi slavík zazpíval.

Dík za to, lásko, že jsi živý,

tiše mě nad tím žasnout nech.

Že ztrácím soudnost? Kdo se diví?

Vždyť už tvůj úsměv bere dech.

Však když mě vezmeš do náručí,

když bolest má se ve tvé schová,

myšlenka jedna, ta mě mučí,

že spálím křídla Ikarova.

Jen objímej mě bez výčitek

nemůžeš spálit, co již hoří.

Chytni se tenkých zlatých nitek

a mlč už…

                        dál se nehovoří…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “O touze a strachu” - 4

debbi   (1. 10. 2010 (17:47))

:-) díky za vaše hodnocení :-) Tony... kde se touláš, že mne nečteš... co? :-)


tonyend   (30. 9. 2010 (21:34))

Pááááni! Kde se toulám a nečtu? Až budu potřebovat trasfúzi, mysli na mne,kromě bigbítu mi koluje stejná krev, jako tobě... Mlčím, čtu zbytečně nehovořím! No líííbí!


Eva   (30. 9. 2010 (19:59))

trochu mi to evokuje píseň od Shakespears Sister "Stay".. a vůbec by to byl hezký hudební text ... ale musela by to zazpívat především mladá zpěvačka (Langrová, Farna, Vytisková ap.)


Ivna   (30. 9. 2010 (0:07))

Krásná a procítěná báseň