Jak si nechat protéct mládí mezi prsty


20. března 2015, autor Eva,



Na jedné cyklistické dovolené s námi byl kamarád Radek. Se svou novou přítelkyní Marcelkou. Radkovi, majiteli autoservisu a autorizovaném prodejci světoznámých německých vozů, je 46 let, Marcele, pracovnici v překladatelské agentuře, 24 let. Tam se seznámili. Radek potřeboval přeložit faktury, které donesl osobně do agentury, a když uviděl pohlednou blondýnku, pozval ji na rande. Jsou spolu již přes tři roky a celkem jim to klape.

 

Radek je hezký štíhlý a vysportovaný chlap. Kromě cyklistiky, lyžování a tenisu se věnuje automobilovým závodům. A nejen on, nýbrž i jeho syn z prvního manželství. Jeho firma vydělává natolik, že si může dovolit startovné, která čítají v řádech statisíce.

 

A taky mít atraktivní milenku. Marcelka je fajn holka. Chytrá, milá, inteligentní. Není to typ typické zlatokopky. Radka poznala jako mladičká a má ho ráda. Samozřejmě exotická dovolená na Bali, lyžovačka ve švýcarské Arose, špičkové sportovní vybavení a luxusní hadříky vztah jen utužují. Vypadá to, že se jednou vezmou.

 

Každý večer jsme sedávali a popíjeli před penzionem, a když zábava byla v nejlepším, Marcelka s Radkem se pokaždé zvedli a šli na pokoj. Řeknete si, co by ne, když má tak mladou holku, tak ho to ještě musí bavit. Sex však nebyl jediným důvodem, proč pravidelně odcházeli jako první. Marcelka se s námi nudila.

 

Tedy domnívám se, že se nudila. Nikdy nedala v sebemenším nic najevo. Ale tak nějak to vycítíte. Bavili jsme se víceméně mezi sebou, s ní jsme sem tam prohodili slůvko, ale spíše ze slušnosti. Důvodem nebylo, že bychom proti ní něco měli, to vůbec, ale že byl mezi námi rozdíl celé generace.

 

S takovou holkou si prostě nepokecáte jako se svou vrstevnicí. Máme jiné idoly, líbí se nám jiná hudba, milujeme jiné filmy, nosíme jiné oblečení. Společného máme akorát tu cyklistiku, ale o té se nedá bavit celý večer. Prostě se generačně míjíme. Navíc chlapi se před takovou kočkou i trochu ostýchali.

 

Uvědomila jsem si, jak si tyto holky soužitím s dobře situovaným a movitým, ale o mnoho starším mužem podtrhují mládí. My jsme v jejich věku bydlely na koleji, vyměňovaly si navzájem oblečení a randily s kluky, kteří smrděli korunou. Když jsme šly oslavit zkoušku, přepočítávaly jsme drobné. A když došly peníze, jezdily jsme metrem na černo. A revizora poznali na sto honů.

 

Na vodu jsme vyráželi v lodích, které jsme si vyráběli a lepili sami. Na hory jsme si půjčovali lyže či běžky, protože jsme vlastní neměli. Jezdili jsme na čundry a spali pod širákem. Prostě všechno, co k mládí patří. Užili jsme si plno srandy, byli jsme mezi svými a nebáli jsme se do toho druhého rejpnout či si z něj vystřelit. A hlavně, šukali jsme jak veverky, jak říkala Sharon Stone v Základním instinktu. Tuhle jsme se zrovna bavili o tom, že první dítě je většinou lesní, luční, z podchodu či z auta. A to druhé vždy postelové.

 

Marcelka asi bude mít postelové hned to první. A taky si nemůže dělat legraci z lidí, s nimiž je na dovolené. Vzhledem k věkovému rozdílu se to nehodí. A co se týče sexu, chlap po čtyřicítce nemůže nikdy být divočák jako pětadvacetiletej kluk. Vy nadčtyřicátníci, co to teď čtete a remcáte, je to tak. I když připouštím, že existují výjimky.

 

Tyto společnice zbohatlíků stráví nejlepší léta svého života v podstatě mezi „geronty“, protože to všechno jsou přátelé jejího muže. A pokud mezi nimi najdou přítelkyni, tak se víceméně bude jednat o vztah podobný vztahu matka – dcera. Nikdy si nebudou rovny, tyto starší ženy se na ni budou vždycky dívat trochu spatra. A pokud ona bude příčinou rozvodu s jejich dlouholetou přítelkyní, budou jí i pohrdat nebo ji nenávidět. Anebo ji budou nesnášet z jediného prostého důvodu, protože je mladá a hezká.

 

Za dvacet let tu jejich živitel možná už nebude nebo se s ním rozvedou. Po rozvodu ovšem nepřijdou zkrátka. Najednou se karta obrací. Budou to ony, které jsou finančně zajištěné a které si mohou vydržovat mladého kluka. A užívat si ním veškerých radovánek. Třeba i chodit s partou do hospod, jezdit s nimi na vodu, zkusit spát ve stanu. Ale už to nebude ono, protože už nebudou mladé. Jen si na mladé budou hrát.

 

Spíše budou ze všech těch „mladických“ akcí otrávené a budou se těšit domů na své pohodlí. A s mladými holkami si nebudou mít co říct, protože každá bude žít v jiném světě. Budou v partě víceméně trpěné jen kvůli tomu, že ten jejich „nabíječ“ je jejich kamarád a že občas něco zatáhnou.

 

Nejlepší léta svého života si totiž nechaly protéct mezi prsty. A už to nikdy nikdy nedoženou.

 

Z e-knihy Třpytkaři:
 
 
 
 
 
 
 

 







Zařazeno v kategorii Ostatní literatura, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička