A zas je smutna bludička,
když sama stojí pod jabloní,
rodina si ji nehýčká,
kamarád slzu neuroní.
Do domku vejde, u krbu
bude pít nejlevnější whisku
a trápit se pro Kotrbu,
co před láskou dal přednost zisku.
Po rybníce teď labuť pluje,
ve vodě drobných rybek rej,
větérek lehce pofukuje
a bludičce už je zas hej,
hladinu drobné vlnky čeří
a smutek zmizel mezi keři…
Inspirace labutím jezerem. Anebo se z ní nestala labuť?
Přijde mi to jako mix dvou básní, ta první lehce cynická, ta druhá romanticky smutná.
Halt smutek i ve whisky utopíš ;-)
Inspirace sonetem Dany Daňků z předchozího kola. Tam psala o bludičce, ale na jiná slova..:-)
Já a cynik? Tohle Ty mně, Evi? :-)
A jsi hodně veselá, Ajajo?:-P
Jak kdy... ale raději se životem prochechtávám než abych ho proplakala