Byla to smůla…

13. května 2015, autor Shimmir,

Byla to smůla, když jsem můrou byl,
že tance se mi rázem zachtělo,
jak víla jsem se v kole zatočil,
když světlo svíce náhle zjasnělo,
mně chytlo křídlo a hned shořelo,
pavouk, ta krysa, přiblížil se hned,
polibek smrti dal mi na čelo
ten starý lump a mafiánský kmet,
jak skřivánek duch můj k nebesům vzlét…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Byla to smůla…” - 6

Eva (13.5.2015 (20.20))

Zdánlivě nesourodá slova a je z toho zvučný verš. Dobrá práce.

Shimmir (13.5.2015 (21.25))

Díky, Evi! ;-) Prý byla vybrána náhodně z knihy Kníška Karla Kryla. Nu, inspirace přišla jako blesk z čistého nebe! Nejhorší bylo dostat tam tu krysu...:-( Už jsem sem dal další pokus na stejná slova...:-)

Shimmir (23.5.2015 (10.31))

Jo, ještě jsem chtěl upozornit, že to vlastně není Spencerova stanca, protože poslední verš jako alexandrín /ať už je to cokoli!/ by měl mít, jak jsem se dozvěděl, dvanáct až třináct veršů a končit jambem...Ovšem mé rytmické duši se smyslem pro symetrii se to vybočení z rytmu nelíbilo...:-)

Tudy (26.5.2015 (17.27))

Blíže ke světlu ? :-)

Shimmir (30.5.2015 (5.37))

♥Již přímo Světlu vstříc!♠ :-)

Ajaja (8.6.2015 (19.09))

Je nebezpečno líbati se?

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a