Kolík jako lamač


30. září 2010, autor P.F.Zarken,



Před dávnými časy měli lidé potřebu lámat kámen, ale neměli na to nástroje. Pazourky trochu pomáhaly, ale nebyly vhodné. Měli jich nedostatek a při této práci se hodně ničily.

Laů ořezal kolík do hrotu a lehce jej vsunul do mezírky, kterou v balvanu vytvořil čas. Klepal na něj kamenem a trošku se mu podařilo jej vsunout hloub. Věděl ale, že kdyby do něj tloukl dál, zničil by ho.

„Co to tady vyvádíš?“ zeptal se Lín, který ze všeho nejlíp uměl mluvit o ničem.

„Zatloukl jsem dřevěný kolík do mezery v kameni a budu dál přemýšlet, co se s tím dá dělat, Líne.“

„A kdes na to přišel? Pazourek je na to slabý a ty tady hloupneš s kouskem dřeva? A proč do toho víc neudeříš?“ ptal se Lín škodolibě.

Laů z toho měl chmurnou náladu. Nevzdával se však. Tušil snad, že může ještě něco dobrého vymyslet? Ano. Ale nebyl si jistý, zda dřevěný kolík je tou správnou cestou.

V noci pršelo. Když Laů ráno přišel k balvanu s kolíkem, nevěřil svým očím. Puklina byla o něco vetší a bylo vidět, že kolík je jakoby napěchovaný. Laů se zaradoval. Nachystal si potřebné věci a sezval lidi, kteří byli nablízku. Vysvětlil jim, k čemu tady došlo. Všichni na to vyjeveně hleděli jako na zázrak.

„Dobrá. Ale to chceš čekat, až ten kolík vyschne a pak zase počkáš, až bude pršet?“ otázal se Lín.

Na tuto otázku jsem čekal, řekl si Laů a zaradoval se. Měl již připravený další kolík, který hrotem zarazil do spáry vedle toho původního. Za balvanem měl nachystanou vykotlanou tykev s vodou. Po troškách ji lil na kolík. Brzy nato byl slyšet praskavý zvuk z  kamene. Zatloukl třetí kolík a k úžasu všech zúčastněných v práci pokračoval.

Lín mu tak záviděl úspěch, že se na to nemohl dívat. Vymluvil se, že má něco neodkladného a odešel. 

 







Zařazeno v kategorii Povídky



Počet komentářů na “Kolík jako lamač” - 6


    Eva   (30.9.2010 (20.59))

    výtečný nápad a dobré zpracování.. pouze se domnívám, že by v oněch pravěkých dobách Lín řešil svou neúspěšnost zcela jinak, a to tak, že by vzal Laů po hlavě tím kamenem, který neuměl rozbít skálu... musíš vzít v potaz, že jejich komunikační schopnosti byly tehdy velmi omezené, takže ještě nedokázali říci, že "Mám něco neodkladného", a rána do hlavy byla jednodušším a pro ně srozumitelnějším způsobem komunikace...


    tonyend   (30.9.2010 (21.17))

    Pobavilo a mohlo to být peprnější! To nic, dívám se pod Pokličkou a líbí se mi jak setřou Blba. Pohled do dávnověku je zajímavý a kdoví, jak který jednoduchý/pro nás!/ vynález a zlepšovák vznikl. / Pěkně do závorky, mezi náma, víš jak byla objevena soulož, no klasická, ta vůbec první mezi Adamem a Evčou v Ráji? Neee? Tož prý Pánbůh dokouřil doutník a odhodil vajgla, který se zakutálel pod prdelku Evy zrovna když se k ní tulil zimou Adam.../ a jéje, eště není 22 hodina, jak já říkám sprostá! Už je to. Přeji inšpiraci k dalším objevům a děkuji!


    P.F.Zarken   (30.9.2010 (23.31))

    Evi, po hlavě ho udeřit v tu chvíli nemohl, jelikož tam byli i jiní lidé. A že má něco neodkladného, mohl vyjádřit zvuky, kterým bychom dnes řekli, že jsou to "neartikulované skřeky". Stejně je to hezký komentář. Tony, pěkně jsi to zašmodrchal s Evou a Adamem. Víš o tom, že za největší vynález starých dob je považováno kolo na hřídeli, a z nové doby knihtisk? Díky vám oběma***


    Ivna   (2.10.2010 (18.33))

    Já jsem si z toho odnesla, že líní Líni se vždy zmohou jen a jen na tu závist, kterou velice často opepří zlou pomluvou. Bylo to hezké čtení, jen mi tam v závěru nějak nesedí ta poslední věta. Já bych to nějak zjednodušila a umocnila ... že se vyplížil, zmizel ... a pod.


    Eva   (2.10.2010 (19.03))

    taky bych ten konec zdramatizovala...


    P.F.Zarken   (2.10.2010 (19.29))

    Ahoj, děvčata. Děkuji vám za zajímavé a konstruktivní komentáře. Ale nebudu to dramatizovat. Jako názor je to zajímavé a z každé kritiky si beru něco pro sebe***



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička