příliš mnoho prázdných slov
nás přivedlo k mlčení
hlasitějšímu než
křik vraždy
za garážemi
vždyť víš
tam, co nejsou lampy
z otevřených úst nám zívají
komiksové bubliny
na bílém pozadí
žádná písmena
ani vzdechy
ani zvuky
nic
pojď spát
kdo se má na nás dívat
kdo by nás chtěl číst
Ano, doba, kdy slova už nevyjadřují sdělení, ale jsou jakýmsi "virtuálním znečištěním". Při čtení této básně mě napadly Mertovy písně, podobně naléhavý text.
jojo, pan Merta je můj oblíbenec. děkuji.