Když nesplněné povinnosti
srdce jak kámen již netíží,
vzpomínky krásné má mysl hostí,
životem kráčíš prost obtíží.
V ulicích sličných žen je dosti,
člověk tak rád se zas ohlíží,
nemá již peklo ve své duši,
usmívá se a matně tuší
zájem té krásky na refýži.