Trojjedinost

padnu na čtyři, a políbím si hnátu

tak vroucně, až se země nakloní…

pak že to nejde! – jde, a bez cirátů! –

a místo za osla jsem zase na koni

pryč je váhání – to věčné pro a proti,

svou rozervanost spíchnu čtyřmi stehy

bohu se vysměju (jak všichni idioti)

potom se rozkročím, a spojím oba břehy

trojjedinost v osvědčené koalici

obšlehnu si ve svém vlastním pojetí:

v temných obrazech hluboko za sítnicí

budu si soudcem, vrahem, obětí…

Zařazeno v kategorii Poezie

Eva (29.6.2015 (17.59))

Ale to je moc dobré! Přímo výborné, přesunuji mezi Nejlepší.

Eva (29.6.2015 (18.01))

Fr. Gellner by zatleskal.

hledač (29.6.2015 (20.48))

och, moc děkuju! mám radost!

Shimmir (1.7.2015 (19.01))

Hledač jako nejsvětější Trojice? :-)

hledač (4.7.2015 (9.03))

nene, hledač hledající ospravedlnění k sebevraždě :-)

Shimmir (6.7.2015 (17.21))

Višnu tříkrokový...

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a