Českolipsko na kole


21. října 2017, autor Eva,



V onen srpnový pátek jsme kolem desáté hodiny dorazili do České Lípy,  pokoje v penzionu ještě nebyly připravené, takže jsem se do cyklistického převlékli u auta a vyrazili na Varhany. Varhany je nově zbudovaná cyklostezka, která vede z České Lípy do Kamenického Šenova. Celou cestu jsme šlapali do mírného kopce.

 

varhany5

 

Kolem je krásná krajina.

 

varhany2

 

Zde jsem zastavila, opřela si kolo na můstku o dřevěné zábradlí,

 

varhany0

 

abych vyfotila tento kostel:

 

VARHANY1

 

Horké počasí s sebou neslo jednu výhodu, všichni byli u vody a na cyklostezce jsme byli úplně sami. Švagruše mi poradila jednu vychytávku. Namočíš si malý ručník nebo jiný hadr do studené vody – pokud máš po ruce mrazák s ledem, vraž ho tam – a hodíš si ho přes ramena. Při každé zastávce v hospodě si ručník na WC zase vymáchneš ve studené vodě. Nemusíš ho nijak zvlášť ždímat, když ti voda z ručníku stéká po těle, tím líp. Opravdu to funguje, jelo se docela příjemně.

 

V lese děláme pauzu a já fotím

 

varhany3

 

"Něco ti vypadlo," říká mi Iva.

 

Sehnu se pro kartičku, na které mám napsány nejnutnější telefony a která mi vypadla, když jsem vytahovala foťák. Kontroluji, zda mám v taštičce na kole občanku a kartu zdravotní pojišťovny. Šátrám a nic, doklady jsou v čudu. Poprvé jsem fotila ten kostel a pak ještě několikrát, takže doklady pravděpodobně leží někde na cestě od toho místa.

 

Martin a Míra nedají jinak, než že se vrátí se mnou. Jedeme z kopce až k místu prvního focení, zde Míra zvedá občanku a kartu pojišťovny z prkenného můstku. Že je nikdo nesebral, překvapující není, protože tam nikdo nejel, že nepropadly velkými otvory mezi úzkými prkny je překvapující a potěšující.

 

Zpátky zase do kopce, v hospodě v Kamenickém Šenově se sejdeme. Zrovna zavírají – ve dvě odpoledne! -, takže stihneme jen něco k pití. Odtud je to kousek na Panskou skálu, neboli Varhany. Tady se proháněla princezna Krasomila s princem Miroslavem, když se tu točila Pyšná princezna.

 

panska1

 

 

panska4

 

Výhledy z ní jsou úchvatné:

 

z panske1

 

z panske3

 

za pnakse5

 

 

Pokračujeme směrem na Nový Bor. Zastávka U Kapličky:

 

u kapličky

 

Vidíš odsud vrchol Klíč a špičku kostela v nedalekém Polevsku

 

klič

 

a horu Ještěd

 

u kapličky ještěd

 

 

V Polevsku mají pěknou venkovskou usedlost, která je na seznamu kulturních památek v ČR:

 

Polevsko

 

Arnultovice je nádherná bukolická vesnice, fotky však žádný nemám, protože frčíme pořád z kopce a nikdo nemá chuť stavět kvůli mýmu focení. Stačím jen vyfotit sousoší matky s dítětem na lavičce v Novém Boru, protože je to blízko křižovatky, kde na chvíli zastavujeme:

 

 

 

Přes Radvanec na skalní hrad Sloup, je obrovský a nevejde se do objektivu, tak aspoň kousek:

 

sloup

 

Zajíždíme do hotelu pod hradem. Zdejší obsluha neobsluhuje, přesněji řečeno, vůbec si nás nevšímá. Na jídelním lístku mají decku vody za 5 Kč, takže půllitr kohoutkové vody by byl za 25 Kč? Nezjistila jsem to, neboť jsme se raději přesunuli do nedalekého bufetu, kde jsme té usměvavé studentce za pultem předvedli parádní "zmrzlinové buggy". Někteří si dali i třikrát, když je takový vedro a ona tak milá.

 

Cyklostezkou pěknou přírodou, ale dost kopcovitou, přes Bukovany a Písečnou, se vracíme do České Lípy.

 

V sobotu vyrážíme na Vítkov – Vlčí důl – Heřmanice – Bremský mlýn – Hradčany. Zase šílený vedro, cyklotrasa však vede převážně lesem, takže se jede celkem v pohodě. Až do Hradčan není na cestě jediná hospoda, jediné občerstvení. Když dorazíme cca v půl jedný  do hospody v Hradčanech, zrovna zavírají a otvírají až v pět odpoledne. Vypadá to, že siesty se začínají držet i v Čechách. Místní nám poradí, že kousek od silnice na Boreček je u Ploučnice vodácká hospoda Dřevěnka. Zajedeme se kouknout na opuštěné letiště v Ralsku

 letiste ralsko

 

letiste2

 

 

a pak zakotvíme ve zmíněné Dřevěnce. Vodáků je tu požehnaně:

 

vodaci

 

ploučnice

 

Pozdní oběd si dáme v hotelu v Mimoni. Dělají tu domácí limonády, jsou tak dobré, že jsme si pak doma zasadili mátu, abychom si mohli dělat něco podobného. Hned u hotelu se nachází Poutní cesta Mimoní a zastávky č. 5 –  Soubor sedmi soch světců u kostela při cestě odbočující z Mírové ulice vzhůru ke kostelu sv. Petra a Pavla, který je zastávkou č. 6.

 

mimon1

 

mimon2

 

Kopec, co vidíš vzadu, je Ralsko.  Hned u kostela je zastávka č. 7 – Umrlčí kaple svaté Honory.

 

 umrlčí kaple

 

Z Mimoně se vracíme přes Hradčany do České Lípy zase lesními cyklostezkami, ale jinými než jsme přijeli.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Postřehy, Reportáže, cestování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička