Rychle jako hlídkový člun
uháním vstříc Ti, jsem jak blesk,
navzdory těžkým poměrům
a v srdci podivný mám stesk.
Uháním vstříc Ti, jsem jak blesk,
noha loudání nesnáší,
hrom poznání teď právě třesk,
řeka touhy mne unáší…
Každé tělo uhání vstříc touze, poměry nepoměry. A nejen noha nesnáší loudání:-))))
To Voje taky? Inu, temperament předků se nazapře...:-) ♥A naopak, jak zpíval Walda Matuška: Tak má láska odpouští mému koni na cestě od Tebe tu jeho loudavost...:-)
"Tvoje"...