Jsi tu přec, abys žil!


11. června 2016, autor Shimmir,



Proud z rozervaných skal,
po kamenech se plazí,
odnáší, co sis přál,
stokrát tě k zemi srazí,

 

ale dál třeba jít,
jak řeka život plyne,
jen víru v srdci mít,
přijdou i chvilky jiné,

 

kdy srdce okřeje
opět nadějí novou,
člověk se usměje,
oblohou pomněnkovou

 

slunce se kutálí
a pocit štěstí hřeje,
uplynul do dáli
ten pocit beznaděje,

 

co nedávno tu byl,
a ukrutně tě svíral,
jsi tu přec, abys žil,
ne abys žalem zmíral!







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Jsi tu přec, abys žil!” - 2


    Eva   (12.6.2016 (12.01))

    Proud z rozervaných skal po kamenech se plazí je zajímavá metafora a také se mi moc líbí člověk se usměje oblohou pomněnkovou. Hezká báseň.


    Shimmir   (13.6.2016 (10.11))

    Díky, Evi! Napadá mne v poslední době ledacos, často v závislosti na tom, co potkávám, co čtu, čemu naslouchám, co právě prožívám, co se mi právě honí hlavou... Takže píšu třeba i takhle: http://www.suvicka.cz/?p=43078. :-P P:S: I když mi "hanelw m" na litwebu psala, že pro ni čárky jsou v poezii zbytečné, právě Tys dokázala jejich účelnost, když sis ji tady v duchu přesunula o verš dále, takže Ti vyšel modrooký usměváček, což jsi zřejmě i Ty! Zajímavý příklad omylu naší Hančí i toho, jak člověk vnímá právě to, co je mu niterně nejbližší! Asi bychom ale našli ledacos společného! :-)



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička