Na sebe nasrán


5. září 2017, autor hledač,



v setmělém dvorku vyjí stesky

nedbale uvázané k plotu… 

v praskotu jeté gramodesky

sám sobě laju do kokotů

 

jediná hvězda, co mi zbyla,

je plakát coury z šoubyznysu –

co taky čekat od debila,

který se zdržel mimo mísu

 

po zimě necítím se jaře –

Život mě zadní dírou prstí…

zavýjím steskem do polštáře,

ochablé péro pevně v hrsti…

 





Zařazeno v kategorii Poezie, Postřehy



Počet komentářů na “Na sebe nasrán” - 2


    Eva   (7.9.2017 (14.27))

    Jsem nadšena a válím se smíchy. Opravdu máš mimořádný smysl pro humor skloubený s talentem. Přesunuji na titul a do Nej.


    hledač   (7.9.2017 (19.00))

    já tu tedy nic k smíchu nevidím, ale co ty vlastně můžeš vědět o zranitelné mužské duši... :-((( kecám, prostě mě to psaní baví :-D a děkuju.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička