Literární web Sůvička

C.D. Payne


Eva

 

Dneska mě přidělili k návrhářce madam Aransonové. Je to drobná stařenka se stříbrnými vlasy, které nosí spletené do ­drdolu tvrdého jako kus skály, s make-upem, s nímž by si vystačily tři průměrné ženské, přízvukem, který si vypůjčila od Grety Garbo, a fakt nepřehlédnutelným poprsím. Takového půl století zpátky musela být hotový magnet na chlapy. Dnešního dne se oblékla do přiléhavého karmínového modelu, který, podle toho co jsem viděl, nebyl pro ukiažské módní trendy zrovna typický. Posadila mě na židli vedle sebe a sevřela mi ruce v dlaních.

„Jste ohromně pohledný mladík, Colme. Kolikpak měříte?“

„Jenom chloupek pod šest stop dva palce.“

„Přes sto osmdesát pět centimetrů, to je dobře. Máte inteligentní oči a vaše brada svědčí o odhodlání. Jenže vaše vlasová linie připomíná arménského rolníka. Doporučuji selektivní elektrolýzu na spáncích.“

„No, tak k tomu nejspíš nedojde.“

„Zvažte to prosím. A teď mi ukažte chrup.“

Vycenil jsem na ni zuby.

„Výborně. Je znát, že vlastníte zubní kartáček. Spousta Američanů totiž ne, víte. Buďte prosím upřímný: líbí se vám chlapci, nebo dívky?“

„Rozhodně dívky.“

„Vytušila jsem to z vašeho oblečení. Nemáte vůbec žádný smysl pro módu.“

 

z knihy Nestydaté plavky

 

Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek


Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a