V zemi červených vlků

Johanka a Kamilka se s vlky rychle sžily. Johanka vyrobila z větví jakýsi úkryt pod košatou a hustou korunou javoru. Vystlala ho listím a trávou. První noc zde znaveně s Kamilkou ulehly, ale spát nemohly. Třásly se zimou. Malý vlček se přitulil k holčičce, aby ji zahřál. Pak přišel další a opatrně si lehl Kamilce přes hrudník tak, aby ji neumačkal. Další se svalil u Johanky. Vlci přiléhali jeden po druhém a vytvořili tak živou peřinu. Matce a dceři koukaly z vlčích kožíšků jenom hlavy. Spokojeně usnuly. Vlci taky.

Jídla zde měly dostatek. Stromy byly obtěžkány různými druhy ovoce, ze země vykukovaly oblé vršky rozličné zeleniny. Také tu rostly nevysoké keře s okrovými listy, na nichž visely béžově žluté plody. Když Johanka jeden rozlomila, vytékala z něj bílá šťáva. Chutnala úplně jako mléko, pro Kamilku jako stvořené. Ostatně ta zde šťastně prospívala, po celý den řádila s vlčaty, večer s nimi uléhala, ráno vstávala.

Na nevelkém plácku mezi stromy vyrážely ze země stužky kouře. Když Johanka přišla blíž, aby je prozkoumala, zjistila, že to jsou malinkaté sopky. Byly velké asi jako plotýnka u sporáku. Zvláštní, pomyslela si.

Vlčice Tara jí den po příchodu položila k nohám kus masa. Vlci se s ní podělili o kořist.

„Jste moc hodní vlčkové, ale já syrové maso nejím,“ oznámila jim Johanka.

Vlci se však nenechali odradit a každý den jí předložili libový kousek syrového masa. Johanka dostala nápad. Běžela k malým sopkám a maso vložila do rozpáleného kráteru jedné z nich. Počkala chvíli a pak pomocí klacíku maso vyhodila ven. Měla výbornou pečeni.

Měly zde všechno potřebné, ale to nejdůležitější jim chybělo, manžel a tatínek.

Ukázka z knihy Arina, z kapitoly Johanka a Jens. Text Eva Hölzelová, autorka ilustrací Jana Vlková. Kniha je určena pro čtenáře od 9 let.

Koupíte zde:

https://www.zbozi.cz/vyrobek/arina-holzelova-eva/ 

E-knihu můžete koupit zde:

https://www.kosmas.cz/knihy/237292/arina/