Jáchymov


29. března 2018, autor Tudy,



Dostala jsem lázně, což bylo moc fajn. Ovšem pokud 23.prosince 2017 dostanete poukaz na 26. února 2018 s tím, že jeho platnost končí 4. března 2018 a ještě chtějí doplatek skoro 7.500 Kč, to už moc fajn není. Nedalo se jim před svátky vůbec dovolat, nakonec se mi to povedlo až 2. ledna 2018. Po konzultaci s pracovnicí lázní se přeci jen našlo řešení bez doplatku. A nový termín kupodovu připadl už na 26. ledna 2018. Dotázala jsem se, zda se nejedná o překlep, ale bylo mi sděleno, že to je „první volný termín“. Tak nevím, co si o tom myslet.

 

Po příjezdu mi na recepci sdělili v kostce základní informace. Naštěstí mi moje spolubydlící, která už zde pobývala po delší dobu, prozradila další nezbytné podrobnosti. Tato paní za tři dny odjela, ale nová spolubydlící, co přijela po ní, byla bohudík taky prima.

 

Hned po odložení batožiny nadešel čas prvního oběda. Bez problémů jej prodali i manželovi, poté následovala návštěva lékaře a po ní první procedura a po této jsem zároveň na recepci obdržela rozpis procedur.

 

Na to, že to má klient absolvovat v klidu, to bylo občas časově našponované, zvláště pro klienty po operaci dolních končetin. Já měla kliku na fajn rehabilitační pracovnice a vždy se domluvila dopředu tak, aby to šlo stíhat.

 

Ovšem ne každý měl jen pozitivní zkušenost. Např. paní Zdena, byť přišla přesně, dostala vyhubováno, a už její nástup byl poznamenán problémem. Poslala si kufr poštou a nebyl tři dny k nalezení. A aby toho nebylo málo, chytila virózu s teplotami a bylo jí tak zle, že nemohla ani na jídlo. Její spolubydlící jí je chtěla donést, aby nebyla o hladu, ale pracovník, který jí vyhověl a přes zákaz vynášení jídla, je pro ni vydal, byl finančně potrestán. Nutno podoknout, že vařili dobře, jen večer podávali studené přílohy a trvalo dva dny, než to napravili.

 

Mé spolubydlící bylo po radonové koupeli zima a tak si po večeři řekla o deku navíc. Byla setřena, že je pozdě, ať si počká na druhý den. Ona s tím souhlasila, že samozřejmě nikoho večer honit nechce. Jaké bylo překvapení, když jí asi za hodinu vedoucí pokojských deku donesla s prohlášením, že jí volali z recepce, že je paní nepříjemná a dožaduje se deky hned.

 

Když nasněžilo, tak posyp či jiné ošetření chodníku začalo až po deváté hodině ráno. Nevím, kdo to má v pravomoci, ale jsou-li to lázně, měli by mít na paměti, že ne každý se může dobře pohybovat.

 

Jinak příroda nádherná, klid, pracovníci v Agricole byli velmi ochotní. Ovšem to se nedá říci o recepci hotelu Praha, kde by neškodilo proškolit její pracovníky, jak by měl vypadat profesionální přístup ke klientům. Jinak si ti kdo nedoplácejí, občas připadají, že vlastně obtěžují už jen svou přítomností.

 

Poměrně dost lidí tam v prvních dnech má negativní reakci na radon, nebylo by od věci přehodnotit přístup, alespoň co se týká těch, co mají teploty a zajistit jim v nutném případě jídlo na pokoj.

 

Jáchymov je město s dlouhou a bohatou historií a nezaslouží si, aby lidé z něj odcházeli s pocitem, že o ně jako pacienty nikdo nestojí a příště raději volili jiné lázně.

 

A ještě pár slov k historii města:

 

Jáchymov – německy Joachimsthal, v letech 1938–1939 Sankt Joachimsthal, v letech 1939–1945 Radiumbad Sankt Joachimsthal. Při počátku osídlení Thal (údolí), Loachimsthal, Lochinstal, Lochom, Lochemstal, Jochimystal.

 

Město Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby stříbra. První písemná zmínka o obci však pochází již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností kláštera premonstrátů v Teplé. Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Téhož roku zažilo město obrovský vzestup, kdy Šlikové rozběhli těžbu stříbra.

 

V souvislosti s tím bylo město přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“. V roce 1520 získal hraběcí rod Šliků, jejichž zástavním panstvím Jáchymov byl, mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem II. Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo chránit město.

 

Jáchymovský tolar (Joachimstaler) byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519. Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království a hrabě Štěpán Šlik měl se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“.

 

Po bitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého, dosáhl nový český král Ferdinand I. vrácení uděleného mincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako zmocněnci jménem krále, a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena.

 

V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům odebrána veškerá práva na Jáchymov.

 

V 19. století bylo město sídlem okresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době byla těžba ještě stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedle stříbra také nikl, bismut a uranová ruda. Ve městě byla také c. k. tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1000 žen. Kromě toho také výroba rukavic, korkovna s výrobou zátek a také bylo paličkování. 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo.

 

Na konci 19. století objevila Marie Curie-Skłodowská v jáchymovské uranové rudě prvek radium, za což později získala Nobelovu cenu.

 

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu (obsahující uraninit – Svornost, Rovnost, Bratrství, Mariánská, Eduard, …), těžba v nich probíhala vletech 1939 až 1962 (na jaderné projekty nacistů i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun uranu. Za dob socialismu byly při těchto dolech zřizovány koncentrační a pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili v dolech jako levná pracovní síla.

 

Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel. Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu.

 

V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila zkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušeny trolejbusy vyráběné podnikem Škoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena. Od 3. května 2005 má Jáchymov jednu linku městské autobusové dopravy.

 

A ještě připojuji fotografie z mého lázeňského pobytu:

 

Lázeňský dům Agricola:

 

 

V pozadí městská radnice:

 

 

Městské muzeum:

 

 

Šlikova vyhlídka:

 

 

Těžní věž:

 

 

A další momentky z města:

 

 

 

 

 

 

 

 

Některé domy vypadají bezútěšně až hrozivě, jako domy duchů:

 

 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Postřehy, Reportáže, cestování, Výtvarno, foto



Počet komentářů na “Jáchymov” - 5


    Eva   (29.3.2018 (13.27))

    Věrko, to je moc pěkná a zajímavá reportáž.


    Eva   (29.3.2018 (13.43))

    Ještě k těm zchátralým domům, takto nějak to vypadalo v Teplicích před rokem 1989, když jsme tam jezdili jako programátoři na školení na programovací jazyk MUMPS. Dneska jsou Teplice nádherné, opravené a honosné město, takže ono se to dá.


    Tudy   (30.3.2018 (19.57))

    Děkuji za pochvalu,moc bych si přála,aby jednou i Jáchymov byl znovu na vzestupu a žijící.


    Shimmir   (3.4.2018 (1.03))

    Koukám, žes to pojala opravdu velkoryse! Já byl v Jáchymově s kamarádem z učňáku na praxi v Tesle Jáchymov. Byli jsme ve druháku a střídali se po dvojicích, na nás vyšel únor 1972. Bydleli jsme na intru v Ostrově a díky jedné hodné paní, která nás vzala pod ochranná křídla jsme často jezdili trolejbusem na zkušební lince z Jáchymova do Ostrova, bez sedaček, zato jen my tři! Holky z intru nám dávali své lístky, nám je propláceli a my se revanšovali pozváním na posezení při vínku, kdy každý dal něco do placu, byla tam i jejich vychovatelka, krásná, mladá a moc fajn holka! Samozřejmě jsme si šly okouknout i sjezdovky, ovšem poslední autobus do Ostrova jel v 18 hodin ty serpentiny se tak kroutily! V létě to jde střihnout zkratkou, ovšem tehdy bylo asi 2 metry sněhu a když to Petr přece zkusil, zapadl a já měl co dělat, abych ho vytáhl! Vzali jsme to tedy raději poklusem, naštěstí to bylo s kopce a posypáno. Řidič byl hodný a počkal, když viděl, že dobíháme...V Jáchymově bylo krásně, v Tesle si nás hýčkali a náš strážný andílek sprdnul i náměstka, když si na nás dovolil, v kantýně skvěle vařili a bylo k mání i pivo, jedenáctka Karel.:-)


    Tudy   (5.4.2018 (19.46))

    Vzpomínky jsou krásné,ale skutečnost smutná. V Ostrově už dávno trolejbusy nedělají a zkušební linka neexistuje,z Jáchymova do Ostrova vede nová cyklostezka a ta se moc nekroutí,to už by se dostávalo zpět dobře.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička