Literární web Sůvička

Dva kočáry na cestě


Eva

Zimní krajina se sněhovou pokrývkou spala zaslouženým spánkem. Jen dva kočáry hrkotaly na cestě a narušovaly majestátní ticho. Kolíbaly se sobě naproti, takže se zákonitě musely setkat. Došlo k tomu kousek od rozcestí, kde se Marek a Adam rozloučili.
 

Adam uviděl královský kočár, ihned zastavil a vystoupil. Na vozkův povel se zarazili koně druhého spřežení a zevnitř kočáru se vyhrnuli dva lidé. Terezka a Marek.

 

Terezka a Adam si spontánně padli kolem krku. Všechny jejich obavy, zdali ten druhý o toho prvého ještě stojí, se rozplynuly jako pára nad hrncem. Milovali se čistou a nezištnou láskou a nepotřebovali si nic vysvětlovat. Blaženě se k sobě tiskli a vroucně líbali.

 

Marek mezitím diskutoval s Arinou.

 

„Musela jsem ho trochu popostrčit, jinak by jen bloumal po statku jako kozí duch a dumal… A zatím by jim utíkal čas,“ svěřila se Arina Markovi.

 

„To jsi dobře udělala, jsi holt chytrá holka,“ pochválil ji Marek.

 

„Vlčice, Marku, vlčice,“ upřesnila Arina.

 

(z knihy Arina)

 

 

https://www.suvicka.cz/?page_id=29472

 

https://www.suvicka.cz/?p=28409

Zařazeno v kategorii Postřehy, Půjčovna myšlenek


Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a