A. S. Puškin


15. listopadu 2019, autor Rebejah,



sníh zkropený tvou vřící krví,
jím leden tvou vlast přikryje,
tys nebyl jediný, ni prvý.
To pistol leží v ruce tvé?
Jedna střela, tolik stačí,
Bys ze světa byl sprovozen.
Komu teď vavřín slávy patří?
Vždyť bránil jsi svou ženu jen.
Za čest její, či tu svou
Život sis krutě dal sám vzít?
Proč Bůh dal tobě cíl minout,
A Francouzi tě zastřelit?
Krev tvá leskne se a třpytí
V té bílé sněžné perleti,
Tvé pero více nezachytí
Námět, jenž ti přiletí.
Vlastenec a velký básník,
Tak dál tě budou nazývat.
Pro dopis, jeho obsah zrádný,
Věčně musíš, Sašo, spát.







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “A. S. Puškin” - 1


    Eva   (20.11.2019 (15.34))

    Ano, takto nesmyslně padnout v souboji, škoda ho.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička