Peter May Kritik

Do knihy Petera Maye Kritik jsem se zprvu nemohla začíst. Hlavní hrdina se totiž jmenuje Enzo a mně pořád v hlavě vyskakovala představa psa, a to podle knihy "ENZO medové dny" s  podtitulem "deník moderního psa.

Když jsem se s detektivem Enzo Macleodem seznámila blíže, zlatý retrívr Enzo postupně kamsi odťapkal a brzy jsem si toho vysokého a urostlého Skota s ohonem zamilovala. Enzo je úžasně charizmatický a vtipný, dokáže pohotově a ironicky odpálkovat hloupé narážky zaprděných místních chlapů a okouzlit většinu žen, a to jak vyšetřovaných, tak vyšetřujících (rozuměj svých pomocnic). Trpí Vardendburgovým syndromem, má ve vlasech pramínek šedivých vlasů a každé oko jiné barvy, což se ženám, kromě jiného, jeví jako zajímavé a přitažlivé.

Jeho románky nerománky se ženami hrají v knize důležitou roli a v podstatě přispějí k vypátrání vraha, neboť ženská žárlivost může být v jistých případech k vyřešení věci velmi produktivní.

Enzo, profesor biologie na universitě v Toulouse, bývalý kriminalista a nyní částečně soukromý vyšetřovatel, se vydá po stopách vraha, který zabil svou oběť již před rokem, pak ji rok máčel kdesi v červeném víně a patřičně vymacerovanou pověsil na vinici v místě, kde se scházejí milenci, tedy tam, kde věděl, že mrtvého s určitostí někdo najde. Obětí je americký kritik, který zde ve vinařské oblasti v Gaillacu ochutnával vína a na jehož hodnocení velice záleželo, neboť ve svých kritikách v amerických médiích mohl dané francouzské víno pozvednout k výšinám a zasloužit se o jeho export do USA, nebo negativním hodnocením příslušné vinařství zcela zničit. Proto veškerá podezření směřují k vinařům, vinařství a jejich rodinám. Časem se objeví další oběť, kterou doprovází stejný modus operandi. Vrah mrtvého, nakonzervovaného ve víně, rituálně vystaví veřejnosti. Oba zavraždění muži mají jedno společné, v policejní databázi byli zaregistrováni jako pohřešované osoby. Enzo se tedy vydá po stopách všech pohřešovaných, protože tuší, že zřejmě spočívají někde naloženi ve víně, což se ukáže jako správný předpoklad. Kdo je vrah samozřejmě neprozradím, ale pakliže jste četli knihu Stephena Kinga "O psaní, memoáry o řemesle", kde popisuje zákonitosti a principy psaní románů a detektivek, tak vraha odhadnete hned na začátku knihy. Ale co opravdu neodhadnete a ani nemůžete vytušit, je motiv všech vražd. Ten je opravdu velmi překvapující a v podstatě exkluzivní, protože jsem se s podobným ještě nikdy v žádné detektivce nesetkala.

Co knihu kromě sympatického detektiva dělá atraktivní je, že voní vínem, hrozny a vinohrady a romantickou krajinou v okolí Gaillacu. Seznámíte se dopodrobna s technologií výroby vína, zejména se způsobem lisování, které určuje, jaký bude výsledný produkt, s charakteristikou jednotlivých vinařských oblastí ve Francii, dokážete se orientovat co je cuvé, klaret a odrůda, zde autor vyzdvihl přednosti námi tak opovrhovaných směsek – mnoho lidí totiž považuje směsky za mišmaš "toho, co zbylo" -, které se ve Francii naopak těší výborné pověsti. Knihu jsem četla poměrně dlouho, a to ne z důvodu, že by mě nebavila, ale pořád jsem hledala na netu další a další podrobnosti o výrobě vína, fotografie popisovaných měst a popisy konkrétních značek vín, protože v knize není nic, co se týče vína, vymyšlené. 

Takže pokud si chcete přečíst dobrou detektivku a ještě se trochu porochnit ve vínech, kniha Kritik od Petera Maye je dobrá volba.