Peter Høeg

Načrtli jsme obraz planety, kde objevivší se nesmělé pokusy o globální vedení ztroskotaly. Kde západní model blahobytu se částečně zhroutil v důsledku státních dluhů. Kde mladí za extrémně vysoké nezaměstnanosti musejí živit největší populaci starších lidí v dějinách – v roce 2020 to bude půldruhé miliardy osob ve věku nad šedesát let. Kde masivně propuká nezvladatelný sociální neklid. Kde charakteristickým rysem školského systému jsou pomýlené studijní obory, protože lidé se stále vzdělávají s perspektivou hledící do minulosti a připravují na zaměstnání v ekonomikách z dvacátého století, které už neexistují.

Kde každodenní život je ovlivňován metaneštěstími, jako jsou velké úniky ropy a chemikálií známé z dvacátého století, ale teď k nim přibývají úniky modifikovaných mikroorganismů a nanotechnologického materiálu. Ty se nedají zvládnout, protože kapacity záchranných systémů jsou příliš malé a zastaralé. Kde nedostatek zdrojů vede k neotribalismu a válkám. Svět nadále má jaderné kapacity odpovídající tisíci tun TNT na každého muže, každou ženu a každé dítě na zemi. I ta nejmenší taktická atomová válka, třeba pohraniční válka mezi Indií a Pákistánem, povede k uvolnění ničivé síly minimálně tisícinásobné ve srovnání s bombou použitou nad Hirošimou. Popel z hořících měst vyvolá na severní polokouli menší dobu ledovou.

z knihy Susanin efekt

                                                                                              ]