Spolu pod peřinou


12. prosince 2020, autor Shimmir,



Zvenku se vlny chladu linou
a kamna nějak netáhnou,
čekáš mne, lásko, pod peřinou,
dnes večer musíš býti mou!

 

Až zahřeješ mne svými ústy,
tebe mé prsty rozpálí,
život víc nebude tak pustý,
žit jen jakoby zpovzdálí.

 

A tak se tiskneme tu k sobě,
peří s láskou nás zahřívá,
já šťasten zas jsem jako robě,
když kus mne v tobě ulpívá…

 

V kamnech už vesele to praská,
vůkol se teplo rozlévá,
hýčkáš si v sobě mého dlaska,
polibky plením ústa tvá…

 

Peřina rychle letí dolů,
nás hřeje přec dvou srdcí žár,
bláznivě mazlíme se spolu,
tvoříme teď již šťastný pár…







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Spolu pod peřinou” - 2


    Eva   (14.12.2020 (18.58))

    Ta báseň tedy umí rozproudit fantazii, úplně tu situaci vidím před očima, slyším praskání dřeva v kamnech a sice nic nepíšeš o svařáku, ale cítím hřebíček se skořicí:-))). Moc pěkné.


    Shimmir   (14.12.2020 (23.23))

    Díky, Evi! Je fajn, že to na Tebe tak působí. Dobrý svařáček bych si taky dal! Jinak báseň je vlastně nostalgický písňový text a vycucal jsem si ho z palce do minulou neděli do soutěže na libres. Já vlastně v sobotu a v neděli spáchal dvě drabblátka na pět slovíček na pp (jedno jako povídku, druhé ve verších), pak jsem se hluboce zamyslel nad tímhle a probudil se půl hoďky před půlnocí, kdy končil termín pro vložení. Teď ještě je soutěž na písmáku, do středy 16. Tak snad něco vymyslím! Tam je volné téma, ale momentálně nemám nápad. Vygeneroval jsem si na pp šest trojic a šest pětic slov , k tomu hledám inspiraci i jinde...No, uvidím, co z toho bude! :-))) P.S. Díky za úpravu...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička