Za dveřmi Meluzína zpívá


6. prosince 2021, autor Shimmir,



Za dveřmi Meluzína zpívá,

život můj míval prasklý rám,

z vázy se poupě růže dívá,

později dívce své ho dám….

 

Včera to napůl dítě bylo,

proměna ta mi nedá spát,

když sladce tak mne políbilo,

já krásnou ženu mám teď rád!

 

Celičký den si jenom zpívá,

úsměv jí tvář neopouští,

prosvětlit umí rána tklivá,

moje oáza na poušti.

 

Andílku, díky za tvou lásku

i za to sladké mámení,

strhlas mi z očí černou pásku,

v tobě mé štěstí pramení.

 

A k němu úplně mi stačí

milovat a být milován,

ať třeba celý svět se mračí,

já celý den se usmívám…

 







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Za dveřmi Meluzína zpívá” - 2


    Eva   (13.12.2021 (13.53))

    První sloka je nádherná... ale to neznamená, že ty další jsou slabší... ale ten začátek je velkolepý...


    Shimmir   (13.12.2021 (15.44))

    Děkuji, Evi! Jsem rád, že se ti to líbí. Dá se to i zpívat a stejně jako ta adventní to bylo opět drabblátko na zadání, měl jsem jich tentokrát jen pět, z toho čtyři jako básně, na slova: poupě*dveře*proměna*prasklý*zpívat. Zkouším teď psát v pohodovém stylu a pokud jsou to verše, tak jako zpěvný text. ;-D



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička