Agatha Christie: Viděla jsem vraždu

Pěkně tématický příběh s dějovou linií, která zůstane v paměti dlouho, snad právě proto, že se vše událo v ten nejstrašidelnější večer v roce. Stejně jako vražda v Orient expresu je i tento román snadno zapamatovatelný a tím více a raději se k němu vrátíte.

Snad právě každý rok s podzimem…

O co tu jde?

Utopení, vražda, nebo o co šlo? Slavná spisovatelka Ariadne Oliverová, která se halloweenského večírku zúčastnila bude tou, která nakonec slavného detektiva Hercula Poirota osloví. A rozjíždí se příběh plný přemítání, hledání a rozplétání minulých událostí.

Atmosféra halloweenského večírku se tak prolíná celým příběhem, byť ve velké části ve vzpomínkách, my se ale v první ukázce podíváme na samotný začátek.

Ukázka:

„Dorazily na místo plné chaosu a horečné činnosti.  Mezi jednotlivými místnostmi přecházely energické ženy, stěhovaly se židle, stolky, květinové vázy a přenášely obrovské množství žlutých dýní, které pak strategicky rozmisťovaly na vybraná místa.

Chytal se halloweenský večírek a pozvaní hosté byli ve věku od deseti do sedmnácti let.“

Příběh vyniká českou účastní, předlohou postavy au-pair dívky v románu je opravdu česká učitelka z Prachatic, která si autorka nakonec i dlouhá léta dopisovala. Nesmazatelná česká stopa, co říkáte?

Najdete tu všechno, co Poirot vždy obsahuje. Přehlednou detektivku.

Příběh, ve kterém se autorka, jako vždy, snaží, aby se ctěný čtenář neztratil.

Seznam účastníků příprav halloweenského večírku obsahuje sice osmnáct jmen, ale funkce každého člověka je tak specifická, že žádné strachy, zamyslíte se nad seznamem úplně podobně jako sám Poirot. A jeho první cesta povede za doktorem do ordinace, za mužem se strohým skotským vzhledem i jednáním.

Ach, stará Anglie, škrobenost a úcta snoubící se s typicky anglickým počasím.

A to rozpomínání!

Vždycky jsem se jako čtenářka rozehřála blahem, když došlo na nějaké to rozpomínání, skrytou informaci a něco, co zůstávalo do té doby skryto buď čtenáři, nebo samotnému Herculu Poirotovi. A v tu chvíli se děj a jiskrná  mysl čtenářova začíná posouvat k těšení se na další a další stránky.

Kdo zná tyto romány, nebude zklamán.

Kdo nezná, bude to velmi přívětivé, přemýšlivé a zároveň akční setkání s tímto starým dobrým stylem anglických detektivek.

Ukázka:

„Ne, nevymyslela. Viděla jsem ji.“

„Pročs to nešel ohlásit na policii?“ zeptala se Cathie.

„Protože jsem nevěděla, že to je vražda, když jsem to viděla. A trvalo to ještě dlouho. Totiž chci říct, že trvalo dlouho, než mi došlo, že to vražda byla. Totiž chci říct, že trvalo dlouho, než mi došlo, že to vražda byla. Asi před měsícem nebo tak někdo někdo řekl a mě najednou napadlo: Samozřejmě, že jsem viděla vraždu.“

www.agathachristie.com, www.knizniklub.cz