Roma – Bazilika Panny Marie Sněžné – Santa Maria Maggiore

Třetí den – 16. června 2023 

K Bazilice Panny Marie Sněžné – Santa Maria Maggiore -, největšímu římskému kostelu zasvěcenému Panně Marii, jsme šly (já a Barunka) pěšky. Z ulice Via Vicenza, kde jsme byly ubytované, je to kousek.

Samozřejmě jsme se zase stavily v hospodě na snídani, samozřejmě zase anglické. V této restauraci mě zaujala dámská toaleta, neboť zde byl záchod bez prkýnka. Jak jsem později zjistila, v Římě nic neobvyklého. Možná je to z důvodu, že muslimky jsou zvyklé si na záchod dřepnout, a ne sednout.

Traduje se, že papeži Liberiovi se ve snu zjevila Panna Marie a přikázala mu, aby postavil kostel tam, kde nalezne sníh. Jednoho horkého srpnového dne roku 352 začal na pahorku Esquilin padat sníh, který vytyčil základnu budoucího kostela. Papež nechal na vyznačeném místě postavit kostel.

Co se týče místa, kde se Santa Maria Maggiore nachází, prameny se rozcházejí, jedny tvrdí, že stojí na místě, kde stál původně Liberiův kostel, jiné zdroje uvádějí, že kostel, který nechal postavit Liberius, byl o sto metrů dál. Nejnovější výzkumy se přiklánějí spíše k druhé verzi. V každém případě je „sněžná“ legenda, jak již název dokládá, spojena s Bazilikou Panny Marie Sněžné.

Stavba této věhlasné baziliky započala za papeže Celestina I., dokončena byla až po jeho smrti za papeže Sixta III., který ji dne 5. srpna 434 vysvětil jako Ecclesia Sanctae Mariae. Stejně jako Bazilika sv. Petra je patriarchálním kostelem,  což znamená, že mši může sloužit jenom papež (myšleno mši u hlavního oltáře, a ne v kaplích, které byly přistavěny později) a kostel požívá právo exteritoriality, což znamená, že se nachází mimo výsost státu, zde konkrétně Vatikánu, v jehož je vlastnictví.

Roku 867 sem přišli Cyril a Metoděj obhajovat staroslověnštinu. Papež Hadrián II. v jejich přítomnosti položil na hlavní oltář slovanské bohoslužebné knihy, a tak je schválil a povolil jejich užívání.

Před bazilikou se tyčí 15 metrů vysoký mariánský sloup Carlo Maderny z roku 1614, který se stal vzorem pro stovky barokních sloupů po celé Evropě a který sem transportovali z Římského fóra, kde stál původně jako poutní obelisk, tedy bez sochy Panny Marie na vrcholu.

Bazilika je 92 m dlouhá a 80 m široká a díky svým obrovským rozměrům se nedá zvenku pořádně vyfotit. Navíc před vchodem stojí různé stánky a pódia, které budovu částečně zakrývají. Nicméně jsem se o pár fotek pokusila.

Také z mariánského sloupu

A z vedlejší ulice, kterou jsme odcházely ke Koloseu. 

Bazilika se sestává z hlavní lodě široké 30 m

a z dvou bočních lodí, které jsou od hlavní lodě odděleny 40 antickými sloupy ze žuly a z mramoru.

Sloupy údajně pocházejí z nějaké starší stavby, možná z Kolosea, neboť Koloseum částečně rozebrali na pozdější stavby, jako např. Baziliku sv. Petra. Z bočních lodí se vchází do jednotlivých kaplí, z nichž v některých se právě sloužily mše.

Pro mě osobně to je nejúžasnější stavba s nejúchvatnější výzdobou, jakou jsem kdy viděla. Sedla jsem si do jedné z kaplí, prohlížela tu nádheru a byla úplně naměkko. Přemýšlela jsem o tom, že naši planetu může potkat v budoucnosti nějaká velká pohroma a všechno to fantastické a krásné, co lidstvo vybudovalo, nadobro zmizí. Anebo když se lidi budou chovat jako hovada a úmyslně budou ničit náboženské památky a křesťanské svatostánky, tak tyto nádherné chrámy zmizí za pár stovek či desítek let. A bylo mi z toho tak smutno, že jsem se tam rozbrečela. Já vím, jsem směšná, s tím nic nenadělám, na katastrofické scénáře jsem machr.

Hlavní loď je krytá dřevěným pozlaceným kazetovým stropem podle návrhu Giuliana da Sangallo, ve středu každé kazety je růže. Zlato pochází z Peru a papežovi Alexandru VI. je daroval španělský královský pár Ferdinand Aragonský a Isabella Kastilská.

Na podlaze je mozaika z 5 druhů a 5 barev mramoru, sestavená do složitých geometrických vzorů. 

V popředí chrámu figuruje papežský oltář, nad ním se tyčí velkolepý baldachýn na čtyřech sloupech propojených zlacenými větvemi a nad baldachýnem se klene vítězný oblouk s mozaikami, které patří k nejcennějším částem baziliky. Znázorňují oslavu Panny Marie jako Matky Boží a také příběhy Starého zákona, s naplněním v Novém zákoně. Před oltářem je pochován architekt Gian Lorenzo Bernini, který se významně zasloužil o tolik obdivovanou podobu Říma, neboť podle jeho návrhů byly vybudovány nádherné barokní paláce a kostely, úžasné fontány a jiné stavby.

Pod hlavním oltářem je Krypta Narození Páně vykládaná nádherným mramorem.

Ve stříbrném relikviáři jsou zde uchovány domnělé pozůstatky betlémských jeslí.  Je tu pohřben papež Pius V. a svatý Jeroným.

Napravo hned za vchodem je baptisterium.

Jednotlivé kaple nebyly v původním plánu a byly přistavěny později. Nalevo a napravo od hlavního oltáře se nacházejí dvě největší kaple, a to Sistinská kaple a Paulinská kaple.

Kaple Nejsvětější svátosti neboli Sistinská kaple neboli Cappella Sistina Presepe v pravé boční lodi byla postavena v roce 1585 na příkaz papeže Sixta V. podle návrhu Domenica Fontany a je ze všech nejkrásnější. V této přenádherné kapli mě přepadla výše uvedená dojemná chvilka.

Paulinská kaple neboli Kaple Borghese neboli Cappella Paolina Borghesiana v levé boční lodi byla vybudována podle návrhu Flaminia Ponzia za papeže Pavla V. Borghese jako pohřební místo pro něj a jeho rodinu. Je považována za nejvelkolepější soukromou kapli ze všech římských kostelů. Právě zde probíhala mše, takže se do ní dalo nakouknout jen od vchodu.

Vedle Paulinské kaple se nachází Kaple Sforza, kde se také konala mše. Vedle Capella Sforza je Capella Cesi, kde jsem pořídila pár fotek.

Musím podotknout, že jsem v bazilice fotila zcela nahodile bez nějakého plánu a uvážení. Nádherných soch, reliéfů, obrazů, fresek a obložení je tam tolik, že nelze zachytit všechny. To by tam musel člověk strávit několik dní. Na závěr ještě pár fotek, které jsem stihla pořídit v zázraku jménem Santa Maria Maggiore a příště bude Koloseum.