Meg Masonová: Trýzeň a touha

Popsat duševní nemoc,vnímání světa i sebe samého, to považuji za velmi těžkou zkoušku spisovatelského umění. Meg Masonová jím okouzlila i agentu z Akt X, Gillian Anderson. A tak chcete-li se ponořit do velmi uvěřitelného příběhu, který vás vezme na samý okraj duševního zdraví, pak pojďte…  Velmi snadno se tu sžijeme se čtyřicetiletou online redaktorkou a ženou se skomírajícím manželstvím. Její životní sny ztroskotávají také. Proč? Protože to neumí, protože je žena. Ale hlavně proto, že její duši svírají démoni. Strachy, záchvaty, smutky.

Je to nemoc, které nikdo moc nerozumí, lékaři léčí jen cosi povrchního a Marta jde životem dál. A my s ní klopýtáme a snažíme se najít radost, občas ji i dlouhodobě nacházíme… a jindy zase padáme.

Mrzí mne na celém románu, že jeho hloubka by mohla být klidně rozvedena i do těch všedních dnů, kdy bylo dobře. Kde Marta procházela truchlením, kdy žila obyčejný život bez zátěže minulosti. Chápu, že tu bylo třeba splnit nějaké listy a strany a záměrem bylo rozebrání té temnější části života, ale já v těch chvílích, kdy jsme je opouštěli příběh s konstatováním, velmi rozesmutnila.

A umění popsat skutečnost a duševní pochody jsem ocenila například tady:

„Když jsem jako malá sledovala s otcem zprávy nebo je poslouchala v rádiu, kdykoli zaznělo, že „tělo objevil muž na procházce se psem“, myslela jsem si, že je to pořád ten samý muž. Dosud si ho přestavuju, jak u dveří obuje vycházkové boty, najde vodítko, známý pocit hrůzy, když ho připíná psovi na obojek, ale přesto stejně vyrazí ven v naději, že dnes se neobjeví žádné tělo.  Ale o dvacet minut později ho, dobrý Bože, stejně najde.“

Vidíte, do světa vzpomínek, pocitů, radostí i běsů se tu dostáváme velmi snadno.

Jestli se něco podařilo autorce jako mistrný kousek, tak je převod pozornosti čtenáře z obyčejných prožitků, do zamlženého stylu bolesti a zmatku, který začal překrývat poslední desítky stran. Asi tak, jak taková situace vypadá ve skutečnosti.

A Patrick, její muž? Hraje v knize zdánlivě hlavní roli, ale víc a víc, s ohledem i na konec knihy, si myslím, že byl jen nástrojem, který měl zveličit to, co se dělo v Martině mysli.

KNIHA je vhodná pro čtenáře, který má chuť číst pomalu, přemýšlet a zůstávat se svou hrdinkou i po zaklapnutí knihy. Je tam tolik možností a možná i tolik…myšlenek pro každého, kdo jen zdánlivě tuší, čím Marta prochází. Trýzeň a touha – trefnější ten název být nemohl.

Argo, 2023

Meg Masonová, přeložila Michaela Ritter Konárková