On stál na náměstí,
aby poklekl do prachu
z lidských kostí,
aby ochutnal z lístku Orchideje.
Král Prosťáčků…
Stál a prodával na trhu,
v historické souvislosti
s Marií Curie
i Henrykem Sienkiewiczem,
barevné náušnice
pro chudou,,zámeckou paní“.
Pod střechou z palmových listů
se tvářil trochu přihlouple,
na chodníku Páté avenue
a počítal,jestli si jeho děti,
budou moci číst
ze dvou Slabikářů.
Král Prosťáčků…
jemuž hodili minci s hlavou státu,
když se zatvářil ublíženě
a on ji odnesl do kostela
Svaté Bernadetty,
kam se v neděli chodil modlit,
aby ta mizérie ztratila lesk.
Nikdo si nevzpomněl,
asi se tvářil příliš hloupě,
že umřel pro Dobrou věc.
Ani ty dámy,co nosily jeho naušnice…
chodím si sem báseň stále číst a čím více ji čtu, tím se mi více líbí, ale také zjišťuji, že to, co jsem si myslela při předchozím čtení, už nyní neplatí...takže prozatím: velmi nerada používám klišé typu "báseň má hloubku", ovšem tady nevidím, jak to jinak opsat... není jednoznačná ani prvoplánová...pod oním králem si střídavě představuji obecnou a konkrétní postavu... ale to je zřejmě tvůj styl, zašifrovat sdělení:-)))
Trošku smutný příběh,je na fantazii,jak si to kdo vyloží a přeloží :-)Konkrétní postava to úplně není,ale pravda je,že jsem znala jednoho takového,sice prostého člověka,který ve mě zanechal takový dojem.Myslím že to je o všech takových,trochu bláznivých,ale dost kvalitních lidech :-)Většinou v mých básních je ukryto něco,co chápu jen já.Stačí mi jen dojem z něčeho a je to na světě :-)Jsem ráda,že se Ti líbí ...
ne že bych všemu rozuměla ale jak říká Eva, není to prvoplánové a chce to jít do hloubky báseň číst po částech a přemýšlet o každé zvláště kam se v neděli chodil modlit, aby ta mizérie ztratila lesk. výtečné spojení
Nejdřív vypadá trochu zmateně, jeden se v ní ztrácí a potom nachází a zjišťuje, že je to hodně pocitové, přesto chytne