Kateřina Uhrová: Noční dravci


3. dubna 2011, autor redakce,



Noční dravci

Všechno to začalo jednoho krásného dne, když jsme se ráno probudili, rychle se nasnídali, naložili věci do auta a vyjeli na Střelu. Střela je vlastně řeka, ale my a naši přátelé tam jezdíme po celé roky stanovat na louku poblíž. Na Střelu taky jezdí tábory, a proto je tam srub s kuchyní, ale bez elektriky. Když jsme dorazili na místo, uviděli jsme, jak jedni z našich přátel začínají stavět stan.
Jako první jsme se přebrodili přes řeku, a když jsem se podívala kolem sebe, uviděla jsem, co se tam za ten rok stalo. Louka byla krásně zarostlá a ve sluneční záři se nádherně zelenala, kolem se rozprostíral hluboký les, kterým se občas prodral sluneční jas skrz větve.
Druhý den, když jsme šly s holkami pro vodu do řeky, tak se nad námi vznášel jakýsi dravec.
Jelikož byl krásný slunečný den, rozhodli jsme se, že půjdeme ke splavu a budeme se koupat v řece.
Po opalování a koupání jsme se všichni pomalu vraceli ke kuchyni, abychom rozdělali oheň a mohli si společně zazpívat.
Když jsme se vraceli, uviděla jsem, jak nad námi poletuje zase ten dravec. Zeptala jsem se strejdy, co je to za ptáka. Strejda mi řekl, že je to puštík obecný, a že se tady docela vyskytují.
Vrátili jsme se do kuchyně, udělali jsme si večeři a posadili se k ohni. Usedli jsme k ohni a začali si povídat, že bychom si mohli zítra večer uspořádat nějakou noční bojovku. Všichni jsme souhlasili a domluvili se, že uděláme dvojice a že budeme chodit po lese a hledat stanoviště, které budou označeni svíčkou. Na každém stanovišti budou různé hry a soutěže.
Další den jsme žili tím,že jsme buď strávili čas u řeky nebo v lese na houbách. Pomalu se blížil večer a všichni se připravovali na bojovku. Ale základ bylo se navečeřet. Pak jsme se rozdělili do dvojic. Vyrazilo první družstvo, které připravilo stanoviště a soutěže.
Já jsem byla ve dvojici se Zuzkou. Po pár minutách jsme vyrazily a byly jsme nadšené, ale přitom vyděšené. Byla totiž tmavá noc a jediný, co osvětlovalo les, byl zářivý měsíc. Konečně jsme se dostaly na první stanoviště. Tam jsme museli splnit úkol, který nebyl zrovna lehký, ale já se Zuzkou jsme ho zvládly. Po ukončení úkolu nám ukázali směr, kudy bychom měly jít, abychom se dostaly na druhé stanoviště. Vyrazily jsme, abychom splnily úkol co nejrychleji, ale druhé stanoviště jsme nemohly najít. Náhle jsem kousek od nás uviděla malé kulaté oči, které na nás koukaly. Trochu jsme se začaly bát, ale potom ,,to“ začalo vydávat i pískavé zvuky. Zuzka rychle tím směrem rozsvítila baterku, abychom zjistily, co to tam vlastně je. Zjistily jsme, že to není žádné strašidlo, ale že to je ta poštolka, která lítala nad naším táborem. Když jsme se vrátily ke kuchyni a všem jsme to vyprávěly, tak se nám strašně smáli.





Uhrová Kateřina, ZŠ Buštěhrad






Zařazeno v kategorii Noční dravci



Počet komentářů na “Kateřina Uhrová: Noční dravci” - 4


    Eva   (17.4.2011 (18.44))

    Porotce Jana K: Nevím!!! Vůbec nic!!! Nevím kolik je autorce let a zařadila bych jí mezi děti.


    Eva   (17.4.2011 (18.44))

    Porotce Jana R: Zřejmě částečně autobiografické, doslova pojaté o nočních dravcích plus strach, neodpustím věcnou chybu, a to záměnu puštíka obecného a poštolky.


    Eva   (17.4.2011 (18.44))

    Porotce Radka: I slohová práce by měla mít něco… tohle bohužel nic nemá.


    Eva   (17.4.2011 (18.45))

    Eva: Zážitek z tábora odvyprávěný stylem, který je typicky dětský a potřebuje vyzrát. Doporučuji ti hodně číst, ono to jednou „kopne“.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička