HÉRAKLÉS – Práce první: Nemejský lev

Eva

Héraklés poslechl Pýthii a přihlásil se do služeb krále Eurysthea. Když král spatřil jeho obrovské svaly, začal se třást strachy a rozhodl se, že se silákovi bude raději vyhýbat. Pověřil sluhu Koprea, aby Héraklovi zadával úkoly, které on sám vymyslí.

Eurystheus poručil přes svého „mluvčího“ Héraklovi, aby zabil nemejského lva, dvakrát tak velkou obludu než je běžný lev. Stvůru, před kterou se každý třásl, která nemilosrdně vyvražďovala lidi i dobytek a která byla takřka nezničitelná. Lev měl kůži, která odolávala šípům, meči či kopí. Tento postrach Nemeie stvořila měsíční bohyně Seléné na rozkaz bohyně Héry.

Cestou za lvem zabijákem Héraklés přenocoval u ovčáka. Lev mu kdysi roztrhal syna a chtěl tedy obětovat berana bohyni Héře. Héraklés však věděl, že za vším jeho soužením stojí právě nesmiřitelná macecha Héra, a proto jej zadržel: „Ne, nedělej to, neobětuj Héře. Vyčkej třicet dní. Jestliže se vrátím, obětuj bohu Diovi, který mě bude chránit. Jestliže se nevrátím, tak má oběť již padla na oltář bohyně Héry.“

Když Héraklés doputoval do Nemeie, našel jen vylidněné město. Ti, které lev nesežral, s hrůzou uprchli. Pokračoval na horu nedaleko města, kde měl lev údajně své doupě, když v tom ho spatřil. Tlamu měl celou rudou, zrovna se vracel z krvavé hostiny.

Héraklés neváhal, napjal tětivu a vystřelil šíp. A po něm další a další. Celá smršť se snesla na obávané zvíře, avšak šípy se odrážely od jeho neprůstřelné kůže a padaly na zem jako neškodné klacíky.

Lev výsměšně hleděl na útočníka a hrabaje přední tlapou vyčkával. Věděl, že i když Héraklés použije všechny své zbraně, nezabije jej. A potom jen stačí skočit a další kořist bude jeho.

Héraklés tasil meč, rozběhl se a prudce sekl. Meč se ohnul jak papír a svezl se z hustého kožichu. Lev nahrbil hřbet k útoku, když v tom Héraklés použil svou poslední zbraň. Kyj. Přetáhl lva silně přes čenich, až se lev otřásl a couvl. Kyj se roztříštil na tisíce kousků a Héraklés stál proti obrovskému vražednému monstru s holýma rukama.

Lev se vzepjal na zadních nohou a skočil. Héraklés se sehnul a chytil lva za letu za krk a začal rdousit. Lev se vzpínal, řval, bojoval, ale Héraklés nepovolil. Stále více utahoval sevření a lev se stále méně bránil. Nakonec lev vydechl naposled. Héraklés jej uškrtil.

Hodil si mrtvého lva na ramena a vrátil se do Mykén do paláce krále Eurysthea. Král se při pohledu na mršinu vyděsil ještě více. Bál se neskutečné síly svého služebníka, bál se, že by se jednou mohla obrátit proti němu. Proto Héraklovi nakázal: „Nechci, abys nosil své trofeje do města. Příště zůstaneš pod hradbami a my tě budeme kontrolovat z paláce.“

Héraklés se podvolil, neboť měl stále na paměti, že se pracemi pro krále musí vykoupit ze svých hříchů. Lva stáhl z kůže jeho vlastními drápy a kožešinu si oblékl jako nezranitelné brnění. Lví hřívu si nasadil jako přilbu.

Zeus první Héraklovu práci zvěčnil tím, že Lva přenesl na oblohu jako souhvězdí.

 

Ilustrace Renata Petříčková

Další mýty a legendy

Zápas lva a Herakla popisují tehdejší autoři i jinak. Herakles se vplížil do lvího brlohu, když lev zrovna odpočíval. Lev ho okamžitě zpozoroval a skočil. Herakles ho uchopil jednou rukou za přední nohy, druhou rukou za zadní nohy a drtil ho tak, až mu zlomil páteř.

Někteří dokonce tvrdí, že spolu vůbec nezápasili. Herakles přepadl lva v jeho jeskyni, omráčil kyjem a zardousil. Lev vůbec neměl šanci se bránit.

Historici se také přou, zda během zápasu lev ukousl Heraklovi prst či ne. Pokud ano, otázkou je, který prst. Faktem je, že jsem na žádném obraze či soše Herakla s devíti prsty nenašla.

 

Souhvězdí lva

Lev patří mezi jarní souhvězdí, lze jej pozorovat od prosince do června, nejlépe je viditelný v dubnu. Souhvězdí je tvořeno dvěma lichoběžníky, v jejichž spojení leží dvojhvězda Algieba (g). Velký lichoběžník představuje tělo ležícího lva, malý lichoběžník hlavu.

Autorem hvězdné mapy je Petr Scheirich z České astronomické společnosti

Největší hvězdou je dvojhvězda Regulus (a), v překladu „Malý král“, která září 114x intenzivněji než Slunce a patří mezi 20 nejjasnějších hvězd. Regulus tvoří s hlavními hvězdami Panny (Spica) a Pastýře (Arktur) Jarní trojúhelník.

Ocas tvoří jasná hvězda Denebola (b) , česky „Ocas lva“. V souhvězdí najdeme ještě tyto hvězdy: Algieba, Zosma, Ras Elased Australis, Aldhafera, Chertan.

Meteorický roj Leonidy se na obloze objevuje v listopadu a vrcholu dosahuje v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich mateřská kometa je Tempel-Tuttle. Sousedy Lva jsou Rak, Hydra, Sextant, Pohár, Panna, Vlasy Bereniky, Velká medvědice a Malý lev.

---

Hvězdy v souhvězdí Lva (v závorce je překlad arabského názvu hvězdy):

α – Regulus / Malý král nebo princ, magnituda 1,40, vzdálenost od Země ve světelných letech 79

β – Denebola / Ocas lva, magnituda 2,13, vzdálenost od Země ve světelných letech 36

γ1 – Algieba / Lví hříva, magnituda 1,98 vzdálenost od Země ve světelných letech 126, dvojhvězda

γ2 – magnituda 3,4 (B), vzdálenost od Země ve světelných letech 126

δ – Zosma / Opásání mečem, magnituda 2,53, vzdálenost od Země ve světelných letech 58

ε – magnituda 2,98 vzdálenost od Země ve světelných letech 247

ζ – Adhafera / Kadeř hřívy, magnituda 3,41 vzdálenost od Země ve světelných letech 274

η – magnituda 3,41, vzdálenost od Země ve světelných letech 1269

λ – Alterf / Pohled, magnituda 4,31, vzdálenost od Země ve světelných letech 329

μ – Rasalas / Hlava lva, magnituda 3,88, vzdálenost od Země ve světelných letech 124

θ – Chertan / Dvě malá žebra, magnituda 3,35, vzdálenost od Země ve světelných letech 165

ο – Subra, magnituda 3,52, vzdálenost od Země ve světelných letech 130, dvojhvězda

Wolf 359 – magnituda 13,51, vzdálenost od Země ve světelných letech 7,9, pátá nejbližší hvězda

Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Postřehy