Literární web Sůvička
Mám Tě rád!
Shimmir
Pár Tvých vlídných slov a jasná očí zář,
smutku vrší rov, červánky hoří tvář,
hlas lehce se mi chví při něžném vyznání,
duše o Lásce sní, srdce se nebrání.
Rty sdělují si již, jak žhavý je ten cit,
a Ty již dobře víš, s kým to že toužím žít!
Na chvilku kratinkou snad jsme se setkali,
než svojí pěšinkou dál půjdem potají.
Možná vše jinak je, (to asi jen Bůh zná!),
má cesta do Ráje s Tvou stejný směr přec má…
Dvě srdce v souznění zapějí píseň svou,
o Lásce, naději, o štěstí, o nás dvou…
Svěřme to osudu i síle touhy své,
bránit se nebudu, chceš-li v náruči mé
hledat naplnění, štěstí, co nezklame,
mám Tě rád a tak to navždycky zůstane…
Počet komentářů na “Mám Tě rád!” - 2
Shimmir (18. 1. 2017 (0:50))
Je to trochu staromódní, snad poněkud obtížnější na výslovnost (Přeučil by si tu přišel na své!), opět je třeba deklamovat hezky pomalu, zasněně protahovat, asi tak jako u některých televizních pohádek zní úvodní verše vypravěče... Jo a ty čtyři už mají pátou sestřičku!:-)
Eva (17. 1. 2017 (20:02))
Tady platí v podstatě to samé, co pro předchozí báseň. Neplyne to tak krásně hladce jako tvá první básnička (myslím z těch čtyř za sebou vložených). Ta první je nejlepší.