Literární web Sůvička
Rci, lásko moje…
Shimmir
že topit chci se v očích Tvých,
že pro mne tolik znamená,
když hladit smím Tvá ramena
a jemné křivky rtíků Tvých
chci ukrýt v něžných polibcích?
Jsem blázen snad, když v tento čas
pln citů jsem jak zrní klas,
že šeptám Ti své vyznání,
mé srdce touhou vyzvání
a ruce zase s něhou jdou
Tvých křivek stezkou lákavou?
Je láska pouhé mámení,
co z pouhých pudů pramení
či je to vskutku božský dar,
jejž přijmout mám, než přijde zmar,
než duše poputuje zas
tam, kde je jinak vnímán čas?
Tam není těl a není slov,
azyl Ti nedá rodný krov,
hmota se rázem promění
na pouhopouhé vlnění,
až pohasne svit našich svic,
co zbude z nás? Jen pouhé Nic…
Počet komentářů na “Rci, lásko moje…” - 8
Ajaja (14. 12. 2015 (13:55))
Lásky není nikdy dost
Shimmir (11. 12. 2015 (1:01))
Tudy: Díky! Tak jako já i báseň má něžná je, starosvětská trochu, srdce mé tolik lásky zná, však uvnitř jen, jak vězeň v lochu...
Tudy (7. 12. 2015 (21:29))
Docela milé :-)
Shimmir (18. 11. 2015 (18:02))
Díky za upřesnění...Pěkně jsem to na tom mobilu zkomolil...:-)
Eva (16. 11. 2015 (15:07))
Václav Hrabě se jmenoval ten básník.
Shimmir (13. 11. 2015 (5:51))
Hraběta samozřejmě...:-)
Shimmir (11. 11. 2015 (2:15))
Miluji, tedy jsem...:-) Jak to napsal Hrbaběta? "Láska je jako Večernice plující černou oblohou, náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou!" Kamarádka to měla na svatebním oznámení...
Eva (10. 11. 2015 (17:47))
Básnit o lásce je vlastně moc fajn, nakopává to.