Literární web Sůvička

svátek

Aviem

 

 

 

sedíme u stolu..

bíle je prostřeno v poháru réva

vítat den večerem

dvě světla se šerem rozsvítit třeba

 

 

naděje v prostoru

čistýma rukama ukrojit chleba

proměnit v pokoru

tvé slzy ze vzdoru – úsměvem leda

 

 

prostý dík říkáme

                                  postaru společně

utíkáš od stolu

           ..

                       ..   obavy

                                   ..    bezděčně

 

 

bojíš se zbytečně

 

 

ramena nad ránem zakryté mívá

vysloví modlitbu

                            slova jsou živá

za řeči dvojsečné

své ženě statečné potichu zpívá

 

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “svátek” - 3

Katka   (24. 1. 2012 (21:41))

To jsou takové ty tvoje "modlitby", že se člověk přijde podívat, jak to svítí a šeptá. Pěkné. Skromné.


Aviem   (24. 1. 2012 (14:26))

:-D .. děkuju .. si Evi musíš nějak ospravedlnit tu práci s tím, že? (nebylo to ve světničce, ale v normálním městském bytě.. příběhy jsou živé..)


Eva   (24. 1. 2012 (14:22))

Úplně před sebou vidím tu skrovnou světničku, jakou vídáme v pohádkách. A v ní se odehrává "příběh", rozpaky, obavy, pokora a naděje po ránu. Moc se mi líbí formátování tvých básní, zvyšuje to účinek. Krásné verše.