Literární web Sůvička
Trblietajúce sa perly ticha
Martin Užák
– stvorené 25.10.2006 –
Si múzou všedných dní,
nocou bájnych purpurových légií,
trblietajúcou sa perlou ticha,
divou, čo sa nikdy neostýcha,
až kým na konci mojich dní
nevymení ťa perla iná,
a ja budem ten posledný,
čo ti pôžitok pripomína.
Viezli sme sa na mŕtvych harmóniách
a tupili nože pri trhaní vycibrených vnád.
Márne sú hlasné volania i šepoty do temna,
márny je i plač, čo narieka pre ne,
pre perly, čo ďalšej náležia žene,
novej múze, čo tíško šepká,
šepká, že ťa viac nemám rád.
Počet komentářů na “Trblietajúce sa perly ticha” - 4
Martin Užák (5. 12. 2013 (21:32))
Znalcem nejsem ani já (znalec by možná řekl, že to poezie ani není). Ale kritiku vítám. :-) Je důležité vědět, co se čtenářovi nelíbí.
Eva (5. 12. 2013 (21:04))
No jo, jak to má průměrný čtenář, ne znalec poezie poznat, že to je schválně?:-))) Už mlčím:-))))
Martin Užák (5. 12. 2013 (19:57))
Díky za kritiku. :-) No vidíte, a já to dělal schválně. Asi to byla chyba.
Eva (4. 12. 2013 (21:04))
Ta první sloka je moc pěkná, ale ta druhá, jakoby to už byla jiná báseň. Ne že by byla špatná, jen je jiná. Ta nekompaktnost textu, to je bolístka více tvých básní. Kdybys z této vytvořil dvě, možná by to bylo lepší.