Literární web Sůvička

Miroslav Búran


Eva

    

 

 

Špinavá
 

Skladám si  hniezdo

zošité z potu a slín

 

pre naše spoločné dýchanie

vyrobím hlucho tesný priestor

 

posteliem ho ružami

aby nám rástol do večnosti

 

potom mi konečne daruješ

malú špinavú ruku

 

 

 

 

V zemi
 

 
zem hlasno dýcha
pod krokmi
 
hladím ju rukou
vdychujem život
 
ukladám všetky zárodky
do jesene
 
zalievam láskou
až kým mi vyrastú
 
do spásy
 
 
 

 
Z knihy ŠTYRI RUKY ŽIVOTA
 
Ilustrace: Ľudovít Ševčík
 

 

 

 

 
 
 
 
 
 

Zařazeno v kategorii Poezie, Půjčovna myšlenek


Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a