Herkules a Mléčná dráha

Héraklés (Herkules) – kdo by ho neznal! Herkules je ztělesněním síly a odvahy. Vykonal nesčetně hrdinských kousků, o kterých bychom si mohli vyprávět po mnoho večerů. My se však zaměříme pouze na ty činy, které souvisí se souhvězdími. A jsou to tato souhvězdí: Herkules, Lev, Hydra, Rak, Šíp a Drak.

Héraklés byl potomkem nenapravitelného záletníka boha Dia a tírynthské královny Alkmény, obyčejné smrtelnice, a proto se jej Diova manželka, žárlivá bohyně Héra pokoušela zabít. Narodil se v Thébách a již po jeho narození začalo Héřino pronásledování, kdy vyslala do kolébky dva obrovské hady. Ale než vylekaná Alkména doběhla ke kolébce, kojenec Héraklés oba hady zardousil.

Héraklés se projevoval jako nezvladatelné a nadmíru temperamentní dítě. Poté, co praštil svého učitele hudby lyrou do hlavy tak, že tento nebožák na místě zemřel, uklidili agresivního synka do hor, aby tam pásl dobytek. Zde zabil svého prvního lva, který ohrožoval stáda.

Život v horách jej však brzy omrzel, a proto vyrazil do světa. Na cestě potkal dva muže.

„Kdo jste a kam jdete?“ vybafl na ně.

„Jsme výběrčí daní orchomenského krále Ergína a jdeme do Théb pro sto volů,“ odpověděli překvapeně ti dva.

Thébský král Kreón prohrál válku s Ergínem a musel platit válečnou daň.

„To je ale nespravedlivé, takto okrádat Théby,“ rozhořčil se Héraklés.

„O tom, co je spravedlivé, nerozhoduješ ty, cizinče. A uhni nám z cesty a neobtěžuj,“ odsekli orchomenští vyslanci.

Impulsivní Héraklés se rozzuřil. Uřezal jim uši a nosy a rozkázal: „Seberte si svoje ostatky, upalujte zpět do Orchomenu a vzkažte svému králi, že od Théb už žádné poplatky nedostane.“

Héraklés po jistém čase došel do rodných Théb, kam již předtím dorazily zvěsti o jeho neohroženém kousku, a proto jej obyvatelé Théb nadšeně vítali a oslavovali. Záhy však napochodoval Ergínos se svým vojskem, rozhodnutý vydobýt si svou válečnou kořist zpět. Héraklés rozprášil Ergínovy vojáky jako figurky na šachovnici a Thébané zůstali v němém úžasu. 

Odvážný hrdina chytil pod krkem samotného krále Ergína a obořil se na něho: „Vrátíš Thébám dvakrát tolik, co jsi jim kdy ukradl, jinak zemřeš krutou smrtí.“

Vyděšený panovník jenom souhlasně kýval. Opravdu se tak stalo. Orchomenos vrátil Thébám dvojnásobek odcizeného majetku.

Héraklés si vzal za ženu Kréonovu dceru, měl s ní tři syny a spokojený, láskyplný vztah. A protože světem vládne závist a pomstychtivost, vždy se najde někdo, kdo se snaží veškerý šťastný život zničit. I na Olympu panovala podobná nevraživost a svárlivá bohyně Héra se už nemohla na Héraklovo štěstí dívat. Seslala na něho šílenství, během něhož Héraklés zabil všechny své tři děti a dvě děti nevlastního bratra Ifikla. A aby svou pomstu dokonala do nejničivějších rozměrů, rozum mu vrátila ihned po spáchání hrůzného činu.

Nešťastný a zdrcený hrdina se vypravil do Delf, aby se zde zeptal, jak ty strašné vraždy odčinit.

Pýthie mu řekla: „Odejdi do Mykén a dej se do služeb krále Eurysthea. Ten ti uloží dvanáct prací. Pokud je všechny splníš, smyješ ze sebe hříchy a dosáhneš nesmrtelnosti.“

K Héraklově narození se váže i příběh o vzniku Mléčné dráhy. Alkména se velmi obávala Héřiny pomsty a ve strachu odložila novorozeně na poli před hradbami Théb. Zeus to vše viděl a pomocí Athény zosnovali na Héru léčku. Athéna vyzvala Héru na malou procházku a "náhodně" spolu šli kolem pole, kde leželo novorozeně Hérakles. Když jej spatřily, Athéna překvapeně zvolala: "Koukni, takové krásné roztomilé dítě! Jak jej někdo může odložit? A má hlad chudáček. Dej mu napít." Nic netušící Héra něžně vzala dítě Diovy milenky do náruče a přiložila jej k prsu. Hérakles nasál takovou silou, že ho s bolestí odhodila a zakřičela: "Ta potvora malá." Z prsu Héry vytryskl pramínek mléka až na oblohu a proměnil se v Mléčnou dráhu. Athéna vrátila dítě Alkméně se slovy: "Už se nemusíš bát, nic se mu nestane. Dobře se o něho starej." Hérakles se napitím z Héřina prsu stal nesmrtelným. Héra ho neustále pronásledovala, ale zabít ho nikdy nemohla. Netušila, že ho ochránila sama už v dětství. Thébané říkají místu, kde Zeus s Athénou Héře nastražili lest, Héraklova pláň.

Jiná verze tvrdí, že Hermés odnesl kojence Herakla na Olymp a zde ho sám Zeus přiložil k prsu spící Héry. A maličký Hérakles pil tak hltavě, že se rozkašlal a z úst mu vylétlo mléko až na oblohu. A z tohoto mléka vznikla Mléčná dráha.

Mléčná dráha

Ve vesmíru jsou desítky miliard galaxií a každá galaxie obsahuje nespočet miliard hvězd a kolem mnohých hvězd krouží planety. Naše galaxie se nazývá Mléčná dráha a je domovem asi 200 miliard hvězd, tisíců plynných mlhovin a  hvězdokup, jakož i mezihvězdného prachu, a v jejím středu se stejně jako v mnoha jiných galaxiích nachází černá díra o hmotnosti asi 4 milionů Sluncí, což je ve srovnání s jinými galaxiemi, v jejichž středech se nacházejí černé díry o hmotnosti miliard hmotností Slunce, poměrně malý exemplář.

Mléčná dráha je dle Hubbleovy klasifikace velká spirální galaxie s příčkou.  Ve středu má jádro kulovitého tvaru, z něhož vychází ramena. Spirální galaxie s příčkou znamená, že se ramena nenapojují na jádro přímo, ale přes příčku. Ve středu, tedy v jádru galaxie, jsou vesměs starší hvězdy, červení obři a veleobři. V ramenech se nachází mladší hvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a hvězdný prach, který nám brání ve výhledu do hlubokého vesmíru.

Sluneční soustava se nachází asi 25 000 světelných let od galaktického středu a leží v takzvaném rameni Orionu, pravděpodobně neúplném spirálním rameni. Od roku 1992 je známo, že nejen kolem Slunce, ale i kolem dalších hvězd  – a zřejmě kolem většiny hvězd v naší galaxii – obíhají planety.

V bezprostřední blízkosti Mléčné dráhy se nachází o něco větší Galaxie v Andromedě (M 31) a menší Galaxie v Trojúhelníku, stejně jako řada dalších menších galaxií. Spolu s Mléčnou dráhou tvoří takzvanou Místní skupinu galaxií. Nejjasnější část Mléčné dráhy leží v souhvězdí Střelce, tímto směrem se díváme do středu galaxie.

Staří Egypťané věřili, že tato hvězdná řeka vede do posmrtného života. Mléčnou dráhu poprvé pojmenovali řečtí učenci. Galaktos znamená řecky mléko a z toho vnikl název galaxie.                                                               

Zdroje:

Stehpen Hawking The Universe in a Nutschhell, Bantam Books 2001

Melia, Fulvio, The Black Hole in the Center of Our Galaxy, Princeton U Press, 2003

Eckart, A., Schödel, R., Straubmeier, C., The Black Hole at the Center of the Milky Way, Imperial College Press, London, 2005

Melia, Fulvio, The Galactic Supermassive Black Hole, Princeton U Press, 2007

Souhvězdí Herkula (Hercules)

Souhvězdí Herkula můžeme pozorovat na severní obloze od února do listopadu. Přestože je pátým největším souhvězdím, nemá žádné jasně zářící hvězdy , a proto je vidět jen na tmavé obloze.

Alexander Jamieson A Celestial Atlas

Souhvězdí Herkula tvoří čtyřúhelník hvězd s řetězci hvězd v každém rohu a navzdory absenci jasných hvězd je snadno rozpoznatelné díky svému charakteristickému tvaru, který připomíná květináč. Čtyřúhelník představuje horní část těla a bedra slavného hrdiny, hvězdné řetězce jeho ruce a nohy. Alfa Herkula je vícenásobná hvězda s arabským názvem Rasalgethi, což česky znamená „hlava klečícího“. Beta je dvojhvězda s řeckým názvem Kornephoros, česky „ten, kdo nese kyj“. Delta hvězda se jmenuje Sarin. Lambda hvězda se jmenuje Maasym, česky „zápěstí“.

Hvězdnou mapu vypracoval Petr Scheirich z České astronomické společnosti

Na západní straně čtyřúhelníku se nachází nejjasnější kulová hvězdokupa na severní obloze, M13. Za příznivých podmínek ji lze pozorovat pouhým okem za bezměsíčných nocí. Herkules sousedí se souhvězdími Severní koruna, Had (hlava), Hadonoš, Orel, Šíp, Liška, Lyra, Drak a Pastýř.