Nás nestvořili z mořské pěny
děti se o nás neučí
jsme každodenně ubíjeny
pokaždé v jiné náruči
V průjezdech tmavých vyčkáváme
až v ulicích se zešeří
k snídani drobné z noci máme
a cizí ruce k večeři
Muži nás berou jako zboží
co kupují si potají
v salonech o nás nehovoří
však v uličkách nás hledají
To co jim dluží jejich ženy
hledají v naší náruči
a mnohdy na dno poníženy
děláme, co nám poručí
My připoutány na udici
splácíme každou nocí dluh
mravnost tu známe pouze spící
však i nás soudit bude Bůh
Ve jménu Máří Magdaleny
ve jménu té snad nejvíce
proč tolik dráždí padlé ženy
… a oč jsou lepší světice?
no já myslím, že ty holky takto nepřemýšlí... takto vznešeně...
... no jo... ale není holka jako holka... Jedna tak prostě přemýšlela :-(
jo to beru... evokuje mi to středověké balady..