Hook 08-12-12

Chtěl jsem při sobotě něco odlehčeného, ale copak to jde?

Náš taťka největší na chvíli přestal luštit sudoku a včera či kdy řek, že nepodepíše smlouvu vo evropským valu, i když smažky z Bruselu tvrděj, , že by nás ochránil prakticky před vším, protože takovej evropskej val je briliantní kombinací protiatomovýho krytu, neprůstřelnej vesty a Faradayovy klece.

Kníže Schwarzenberg prohlásil, že jsme zasejc kvůlivá tomu před celou Evropou za šašky. S tímhle já hrubě nesouhlasím, protože za šašky jsme začli bejt, když nám vrchnost zakázala žárovky, skleněný teploměry, když nám zakázali říkat pomazánkovýmu máslu pomazánkový máslo a marmeládě marmeláda, když jsme tupě přijmuli normu, která stanovuje optimalizovaný rozměr cirkusových stanů, když jsme se vo fous vyhli mastnej pokutě, jelikož se zjistilo, že máme větší zásoby sušenejch hub, než schvaluje EU, když jsme prostě přestali bejt samostatní a svéprávní a kdy jen tupě přebíráme vše, co bruselský smažky na svej drogovejch dýcháncích vymyslej. Teď už jsme možná za šašky počmáraný.

Osobně si myslím, že tam v tom bájným Bruselu hrajou takovou hru, kdo jako vymyslí největší píčovinu a kterej píčus (myslím provincie) ji nejdřív přijme za svou. My jsme díky různejm Zaorálkům většinou vepředu, což je sice dost na hovno, ale neuděláme s tím nic. Jediný snad, že bych šel zejtra, pokud bude pěkně, demonstrovat před nově zřízený výbor pod patronací EU, kterej by měl sídlit někde u Šeberáku a měl by mít na starosti aplikaci etickejch norem při lovu velryb s přihlédnutím k historickým zkušenostem získaným při zakládání jihočeské rybníkářské soustavy. Kurva.

Přistál mi nedávno ve vzkazech jeden dotaz. Jak to prej mám s děvčatama.

Mno, kdybych nebyl jazykový purista, napsal bych, že na píču. Jelikož ale nejsem dobytek a vyjadřuju se povětšinou noblesně, popsal bych svou situaci s ďoučatama asi takto:

„Ač se snažím ze všech sil, neexistuje situace, stav mysli či cokoliv jiného, kdy by se můj názor znamenitě nelišil od názoru pohlaví zdánlivě slabšího. Pokud nějakou událost akcentuji jako dominantní (např. dojde sud), opačné pohlaví pokaždé toto vyhodnotí jako recesivní.

Zjistil jsem i, že mé deduktivní uvažování naráží jako polystyrénový míček na betonovou zeď intuitivního chaotismu, tedy že můj postup od „událo se“ k „udaje se“ je v naprostém rozporu s takzvanou polskou logikou, již používají ženy, tedy že z události dokonané vyvozují jakési fantaskní premisy, jež se samotnou zkoumanou věcí naprosto nesouvisí.

Dále mi před několika lety došlo, že pokud vypadnu z role (a je celkem jedno, jestli jsem za primáře nefrologie, bývalého příslušníka cizinecké legie, úspěšného burzovního spekulanta či naposled patnáctivteřinového kněze), že pokud vypadnu z role a jsem za sebe, dosahují mé šance v dvoření výrazně záporných hodnot. Jeden z mých osobních psychologů, poté, co jsme si dali při terapii jointa mi řekl, že prostě málokterá vedle sebe snese kreténa s výrazem ublíženého Frankensteina.

Už k němu nechodím.

Prostě, abych se nezaplet do nějakejch idiotskejch definic – s děvčaty to mám tak, že k nim chovám bezbřehý obdiv a ony na mne serou. Spokojenost na obou stranách.“

Mno, tak dnes to bylo v druhé půli takové osobní. Myslím ale, že při sobotě se jeden nemusí nutit do nějakejch těžkejch slohů.

Asi chcát nebude, protože než by voda spadla na zem, zmrzla by. Mimochodem, tohle je ukázka mého logického uvažování. Žena by řekla, že nebude chcát, jelikož má venku pověšený cejchy.

To je vše.