Ed McBain: Brokovnice

29. března 2013, autor Renata Petrickova,

V rozhlasové dramatizované verzi je tohle lahůdka. Dokonce taková, že jsem se ji nestyděla předložit sedmiletému dítěti. Možná to není nic k chlubení, ale se synem jsme si to užili. Pravda, je to krvák, ale… no ale jako sedmiletý kluk bych si to taky užila. Klasická stará detektivka, která vzbuzuje všechno, jen ne agresivitu. Chápete?

Úplně jsem zajela do starých dobrých časů, kdy ještě detektivka byla detektivkou a nikoliv akčním filmem. Kdy to všechno ještě mělo ten nádech dobrodružství, u kterého se příjemně bojíte. Žádné děsy, u nichž propadáte do zoufalství nad dnešním světem.

Prostě jenom to tajemné napětí a myšlenkové pochody zostřené na 150 procent!

Možná je to tím, že od začátku víme, že je příběh vymyšlený, že je vymyšlený i ten legendární McBainům 87. okrsek.

Jinak bych se asi opravdu bála.

Po stopách hezky pouze s policisty, přemýšlet s nimi, pátrat s nimi a hlavně – dopátrat se s nimi.

Tady je splněna ta linie postupného odhalování pravdy na výbornou

Pravda, dochází k tomu postupně a není to odhalení těsně na konci, což má taky něco do sebe. Ovšem když kousíčky zločinného puzzle do sebe začnou zapadat ještě o kousek dříve, a navíc velmi, ale opravdu velmi překvapivě, dostává příběh ještě větší říz.

Atmosféra rozhlasové hry je úžasná

Jako vždy, asi jsem zaujatá, ale miluju rozhlasové hry. Jejich atmosféru, pro kterou jsem ještě nenašla slova. Když se to povede, je to, jako když najdete příběhu domeček, ve kterém se smí v naprostém bezpečí odehrávat celý děj se vší jeho silou. A tady se pohybujeme právě po onom okrsku 87.

Není tu zvláštní akce, jsou tu jen skvělé dialogy a atmosféra denního chleba policistů. Do téměř hodiny poslechu se tu dostalo opravdu to nejlepší. Volba herců byla skvělá – a v mysli mi zůstane zvláštní vzrušující, až podlý hlas sekretářky Anne Gilroyové, kterou ztvárnila Martina Samková. Její hlas je opravdu mimořádný dar. Popravdě, v liščím tónu jejího hlasu jsem tušila nějakou zradu a souvislost se všemi těmi vraždami.

Jestli jsem se mýlila nebo ne, vám prozrazovat nebudu, protože bych zničila tu nádhernou pointu legendární detektivky.

Profil autora:

Evan Hunter (Ed McBain) rodným jménem Salvator Lombino

(15. 101926, New York – 6.7.2005, Weston, Connecticut) byl americký spisovatel a scénárista. Svá díla psal i pod řadou dalších pseudonymů (HUnt Collins, Ezra Hannon, Richard Marsten, John Abbot a Curt Cannon)

Narodil se a vyrostl v New Yorku, po ukončení střední školy byl v roce 1944 odveden k námořnictvu; po návratu do civilu v roce 1946 pokračoval ve studiu na newyorské Hutton College, kterou opustil s titulem bakaláře svobodných umění. Na univerzitě se seznámil se svou budoucí ženou Anitou, se kterou se v posledním ročníku oženil. Psát zkoušel už během studií,ale po odchodu z univerzity nejprve prošel celou řadou zaměstnání: byl telefonistou u Americké automobilové společnosti; nabízel telefonicky restauracím mořské raky (kromě platu dostával tehdy i naturálie: tolik mořských raků, kolik jich dokázal sníst). Poté se stal učitelem na odborně vzdělávací střední škole – znalost tohoto prostředí pak využil v románu Džungle před tabulí. U kantořiny však nezůstal a odešel pracovat do literární agentury. Do té doby byly jeho tvůrčí pokusy značně roztříštěné, vedle psaní se pokoušel i malovat (získal dokonce v soutěži stipendium Art Student´s League) a nějaký čas i hrál na piano v jazzovém orchestru. Teprve v literární agentuře se podle svých slov „naučil psát povídky, které měly hlavu a patu“ a jeho šéf je začal pravidelně uveřejňovat. Když pak nakladatelé projevili téměř současně zájem o jeho detektivní román a románovou science-fiction pro dospívající mládež, rozhodl se Hunter na doporučení svého šéfa věnovat se jen psaní.

A já dodám snad jen, že je dobře, že dal na slova svého šéfa!

Byla natočena v roce 1990 v Českém rozhlasu Plzeň a jmenovala se Modře vytetovaná dýka. Vydalo vydavatelství Českého rozhlasu, Radioservis, 2013, www.radioservis-as.cz

Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a