Když doma dělám kulový

28. července 2013, autor Eva,

Ivan Kraus žije v Německu a jako spisovatel je na volné noze. V jedné své povídce popisuje, jak na něho pošťák divně kouká, když jde kolem půl deváté otevřít v pyžamu. Já v tuto dobu ani neotvírám, protože když blbě čumí německý pošťák, nedovedu si představit, jak by asi čuměl ten český, až by mě uviděl v noční košili. Nota bene, ještě u nás na malém městě. To by si zas místní drbny měly o čem povídat.

Ono stačí, že dělám doma. Pro většinu lidí to znamená, že v podstatě dělám kulový, flákačka a brnkačka. Spíš si, do kolika chceš, děláš si, co chceš. Můžeš kdykoliv kamkoliv odjet a nemusíš se doprošovat šéfa, aby ti dal dovolenou nebo náhradní volno. Nikomu se nemusíš zpovídat, co zrovna děláš a proč to děláš. Prostě pohoda.

Lidi zlatý, ono to není tak jednoduchý. Za prvý si musíte tu práci sehnat. A věřte, že tomu musíte věnovat hodně času, za který vám nikdo nic nedá. Živím se jako překladatelka a copywriterka, což znamená oslovovat agentury a firmy, vypracovávat zkušební překlady či reklamní texty. A protože je nyní více překladatelů než překladů, stalo se mi nejednou, že agentura, s kterou jsem několik let spolupracovala, náhle zkrachovala, čímž mně vypadl jeden ze zdrojů příjmů. Nebo se vymění management, který si s sebou přivede své kamarády, a vypadnete jim z databáze.

Mnohdy mám naplánováno něco na víkend, ale dostanu zakázku o sto stránkách. A takové se neodmítají, protože vás de facto živí. A tak svůj soukromý život neustále přizpůsobuji tomu, zda mám práci, či ne. Už jsem takto musela zrušit plno akcí, o nichž mi pak říkali: „Škoda, žes tam nebyla“.

A když přeložím těch sto stránek a po 14 dnech intenzivní práce vylezu ven se psem, tak potkávám známé, a ti mi říkají: „Ty se máš, ty si chodíš dopoledne s pejskem, to já musím dělat.“ Nevím, co tito přepracovaní zrovna dělají na ulici, ale já nemám sílu jim cokoliv vysvětlovat.

Můj muž od čtvrtka jezdil s kamarády po cyklostezkách kolem Sázavy. Dlouho plánovaná akce, bez aut, přemísťování vlakem, spali, kam dojeli. Hádejte, co jsem dělala já?

Zařazeno v kategorii Ostatní literatura, Postřehy

Počet komentářů na “Když doma dělám kulový” - 1

Tudy (29.7.2013 (22.09))

Vše má své pro i proti a ten co nejvíce kritizuje, obvykle sám není ochoten podobné martyrium podstoupit.Je na každém jaké má požadavky a co je ochoten pro ně udělat :-)

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a