Tudy a FB

Asi jsem se nezmínil, že Tudy se považuje za počítačového dinosaura (a asi celkem oprávněně). Je ještě z generace, která s PC přišla do styku dost pozdě. Ve škole měli zakázané kalkulačky, chlubili se vícebarevnými propiskami a mobilní telefon ani nevěděli, co je. Svým způsobem krásná doba. Ovšem technika jde kupředu a dostihne i předstihne nás vždy. S PC se musela Tudy naučit v práci pár let před tím, než mi dostala, na internet se přihlásila až po jedné z operací, v době , kdy se doma nudila a to už mne měla. Na FB se přihlásila náhodou a nedopatřením, ale už zde zůstala a naučila se s tím trochu zacházet. Jednou dala fotky mých štěňat na FB, aby se pochlubila jak jsem dobrý. Vzápětí jí přišla zpráva, aby mi dala vykastrovat a nepodporovala množení. Nejdřív nechápala, pak se chtěla naštvat, ale něco na té zprávě jí zaráželo, tak dotyčné napsala – „proč, bych měl být , zdravý vykastrován“.

Z odpovědi nejdřív moudrá nebyla. Ona ta zpráva nám přišla z Floridy a anglicky. Ještě že už si uměla stáhnout (Tudy) překladač. Rozvinula se čilá debata a Tudy se dozvídala, jak je to jinde ve světě, že zvířata, která se do dvou měsíců neumístí, bývají utracena a samozřejmě že čím víc je štěňat na trhu, tím méně mají takováto zvířata šanci se dostat k lidem.

No co vám mám povídat. Nakonec se Tudy s pisatelkou velmi spřátelila, dodnes si občas píšou. Její přítelkyně z Floridy je teď v Itálii a stále dělá pro nás, zvířata vše co jde. Tudy si jí nesmírně váží, jako první jí ozřejmila v reálu, část problematiky množíren, útulků a jiných problémů. Ještě jednou se sice nechala ukecat k mému připuštění, ale to jen proto, že fenka těch lidí byla velmi plachá a bála se pejsků, zatímco se mnou byla kamarádka a její majitelé chtěli štěňata, tak že to alespoň pro ni nebylo takové trauma, (dala si ode mne říct hned). Všechna štěňata jsou v dobrých rukách. Přesto Tudy už potom nikomu nevyhověla a i dědovi řekla, že už ne, že přes to vlak nejede, že psů už je víc než dost a nebude jim brát jejich šance. Před rokem ho vzala na sraz Jack Russellů a tam se sešli přímo i z fenkami odebranými z množíren. To stačilo k tomu, aby i děda už nechtěl, abych měl další potomky. Já bych to sice bral, ale co kdyby se jednou mým štěňatům něco takového přihodilo a někdo se k nim zle zachoval? Tady je vidět, že není dobré se hned namíchnout a nazlobit jen proto, že nám někdo něco řekne, či napíše. Je třeba nejdřív vědět proč tomu tak je a pak se teprve  podle toho zachovat.